Obal Na Rezervní Kolo
Základní rozdělení žilního systému dolních končetin je na systém hluboký, tedy žíly, které jdou mezi jednotlivými svaly dolní končetiny, a systém povrchový. Tady se jedná o poměrně bohatou žilní síť, která se nachází v podkoží a kůži. Žilní trombózy dělíme dle lokality poškozené žíly. Dojde-li k této situaci v hlubokém žilním systému, hovoříme o hluboké žilní trombóze neboli o flebotrombóze. Protože je hluboký žilní systém pro drenáž krve z dolní končetiny klíčový a transportuje téměř 90% krve, je i tento typ trombózy významně závažnější. Jeho závažnost stoupá v závislosti na velikosti žíly, lokalitě a velikosti rozsahu ucpání. Navíc je tento chorobný stav spojen s rizikem uvolnění většího či menšího kusu krevní sraženiny (koagula), který se pak dostane do plic, zde hovoříme o vzniku tzv. embolu a následné plicní embolii. Ta může ohrozit pacienta na životě. Její léčba je tak zcela zásadní a může být v určitých situacích až trvalá. Trombózu hlubokého žilního systému označujeme jako flebotrombózu.
neumožňují diagnostický závěr jen na základě samotného zjištění jejich zvýšenýchh hodnot. Při normální hladině D-dimerů nejsou potřebná další vyšetření, při jejich zvýšení je nutné doplnit kompresní ultrasonografii. Opětovné stanovení D-dimerů má význam při rozhodování o ukončení nebo pokračování antikoagulační léčby. Komplikace Plicní embolie Plicní embolizace je nejzávažnější komplikací akutního stadia žilní trombózy. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí u hospitalizovaných osob a její udávaná incidence je přibližně 100 na 100. 000 obyvatel za rok. Symptomatických nefatálních plicních embolizací se vyskytuje přibližně 20 na 100. 000 obyvatel/rok. Náhlá smrt může nezřídka představovat první klinickou manifestaci onemocnění. Výskyt PE je závislý na věku, může k nim docházet i u dětí, ale významně se zvyšuje po života. V kategorii 70tiletých osob je asi 6krát vyšší, než u pacientů do 30 let. Zlepšené vyšetřovací možnosti – především zavedení CT plicní angiografie, vedly v posledních letech k zvýšenému, téměř dvojnásobně většímu záchytu plicních embolizací Posttrombotický syndrom Posttrombotický syndrom představuje komplikaci akutní žilní trombózy, která se klinicky projevuje různým stupněm chronické žilní nedostatečnosti – žilní stázy.
Postupně se zvyšuje dávka warfarinu a naopak snižuje dávka heparinu, až se nakonec úplně vysadí − na základě dosaženého INR, které by mělo být 2–3, NOAC − v současnosti lze místo LMWH podávat od 1. dne p. o. rivaroxaban či apixaban, které není třeba monitorovat. Podrobnější informace naleznete na stránce Antikoagulancia. Trombolýza [ upravit | editovat zdroj] Trombolýza je excesivní metoda, která je preferována u vysoké žilní trombózy, kde hrozí vznik masivní plicní embolie (vlající trombus), pro mladší nemocné bez rizika krvácení do CNS. Používá se tkáňový aktivátor plasminogenu (rt-PA, altepláza). Kavální filtr [ upravit | editovat zdroj] U pacientů, u kterých je předešlá léčba kontraindikována, zavádíme kavální filtr. Jedná se o košíček, který nejčastěji zavádíme do dolní duté žíly, aby se v něm zachytily úlomky trombu a nedocházelo tak k embolizacím. Filtr zavádíme endovaskulárně a může být dočasný nebo trvalý. Zavádí se přes jugulární žílu pod RTG kontrolou, pod ústí renálních žil.
Při nahormadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou: dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace a jé podobné poruchy koagulačního systému, hyperhomocysteinémie, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další. Projevy: Vychází z výše uvedených znalostí o žilách dolních končetin. V hlubokém systému vznikly sraženiny a ucpávají ho. Krev se hromadí a snaží se protékat do systému povrchového, který se rozšiřuje a plní se krví. To je na první pohled vidět jako tzv. žilní varixy neboli křečové žíly (Tyto varixy nemusí být jen důsledkem trombózy hlubokých žil, ale mohou vznikat i z jiných příčin jako je např. vrozená snížená pevnost žilní stěny). Postižená končetina je oteklá, bolestivá, nafialovělé barvy.
Klinicky se následky prodělané trombózy manifestují různými projevy chronické žilní nedostatečnosti. Hlavní příčinou je kombinace přetrvávající žilní obstrukce a insuficience žilních chlopní. Pacienti s posttrombotickým syndromem tvoří přibližně 10% z celkového počtu osob s chronickou žilní nedostatečností dolních končetin. Před zavedením antikoagulační léčby posttrombotický syndrom vznikal u všech pacientů, kteří prodělali žilní trombózu. Současné léčebné postupy jsou provázeny různě vysokým výskytem, v závislosti na způsobu léčby akutní žilní trombózy. Chronická tromboembolická plicní hypertenze Jde o onemocnění představující pozdní následky žilní trombózy v oblasti plicní cirkulace, ke kterému dochází, s určitým časovým odstupem, u 2-4% pacientů postižených akutní plicní embolií. Naprostá většina plicních embolií nevede ke vzniku chronické plicní hypertenze a není úplně objasněno, proč u části nemocných k vývoji tohoto stavu dochází. Léčba Farmakologická terapie HŽT se opírá o antikoagulační terapii: heparin, nízkomolekulární hepariny, warfarin a nová perorální antikoagulancia (NOAC) – Xarelto, Pradaxa, Eliquis, Lixiana.
V případě povrchní žilní trombózy dominuje zarudnutí pokožky, zatvrdnutí postižené žíly, lokální otok. Při tlaku na postiženou žílu dojde k bolestivé reakci. Zarudnutí pokožky v případě povrchové žilní trombózy n ení způsobeno infekcí, ale zánětlivou reakcí v postižené žíle. Z tohoto důvodu není nutné v dané situaci ihned přistupovat k léčbě antibiotiky. Plně dostačující je lokální léčba protizánětlivými a trombolytickými preparáty. K antibiotické léčbě přistupujeme až v případě komplikace tromboflebitidy v podobě infekce kožního krytu. V některých situacích je obtížně rozlišitelné, zda se jedná o postižení žíly, lymfatických cév, či primární infekční postižení pokožky. Základním zobrazovacím vyšetřením je tzv. duplexní (resp. triplexní) sonografie. Jedná se o ultrasonografické vyšetření, které zobrazuje jednotlivé struktury, cévy a umožňuje zobrazit rovněž přítomnost toku, jeho charakter a změny při jednotlivých cílených manévrech. Duplexní sonografii nelze opomíjet jak v případě diagnostiky hluboké, tak povrchové žilní trombózy, tak v situacích, kdy je třeba daný nález odlišit od jiných chorobných stavů.
Trombóza se častěji projevuje také u žen, kteří berou hormonální antikoncepci. Léčba trombózy dolních končetin Především se doporučuje absolutní klid na lůžku. K léčba se využívají různé protisrážlivé léky. Lépe se pak rozpouští nahromaděné tromby.