Obal Na Rezervní Kolo
Chci touto cestou poděkovat panu Salovskému z V. Británie za pomoc při práci na těchto objevech. Jeho úsilím je přeložena velká část knih od J. Graye, nadabovány DVD a další pomoc při konzultacích a překladech ze zahraničím. Chtěl bych Vám všem také sdělit, že tento člověk si za svoji obrovskou práci nevyžádal žádnou finanční odměnu, byť jsem mu ji nabízel. Na závěr bych rád sdělil ještě několik důležitých informací. Noviny i mé cesty vznikly na základě zhlédnutí Grayeových dokumentů a z popudu článků od pana Kruliše ve "Volání uprostřed noci". Stalo se tak v roce 2005 a puzen zvědavostí, zda se vše zakládá na pravdě, jsem se rozhodl některá místa navštívit a po vzoru R. Wyatta a J. Graye a dalších vše ověřit pro český národ, který tyto informace nemá. Čítať celý článok
Nějakou dobu se stýkal s dalšími teenagery, kteří byli nuceni nosit žlutou hvězdu, včetně Gerty Sidonové, kterou si později vzal. Když mu vyhrožoval spácháním, uprchl do Maďarska, ale byl zatčen; později utekl z tranzitního tábora a byl znovu zatčen. V červnu 1942 dorazil do Osvětimi. Čísla vytetovaná na paži, 44070, považoval za šťastné číslo. Když všude kolem něj umírali na nemoci, podvýživu a nucené práce, patřil mezi ty šťastné, kteří dostali méně nákladnou práci na brutálním stavebním projektu; přesun na lakování lyží pro německé jednotky; odklad na poslední chvíli, aby se připojil k 746 mužům popraveným během epidemie tyfu. Nejšťastnější ze všeho bylo, že byl poslán do elitního oddělení v rámci tábora známého jako Kanada, kde třídil oblečení, zavazadla a cennosti, které po sobě nově příchozí zanechali před odjezdem do plynových komor. Freedland vypráví příběh Vrbova života po válce, kdy se minulo štěstí, které ho udrželo v Osvětimi. Práce v Kanadě byla důkladná; Tuby zubní pasty byly dokonce vyhozeny pro případ, že by uvnitř byly vylučovány diamanty.