Obal Na Rezervní Kolo
cenné Papíry jsou mízou globální finanční trhy – finanční nástroje speciálně navržen tak, aby majitelé všech druhů možnosti – koupit, prodat, držet, vzít peněžní dividendy nebo dát držitelům vlastnických práv a dluh práva, stejně. co je zabezpečení? americký zákon o cenných papírech a burzách částečně definuje pojem "cenný papír" následujícím způsobem: "výraz" zabezpečení " rozumí jakákoli poznámka, zásob, financí, akcií, dluhopisů, obligací, osvědčení o zájem nebo účast v jakékoli rozdělení zisku dohody. " cenné Papíry jsou obchodovány na finančních burzách po celém světě, jako je New York Stock Exchange, Nasdaq, London Stock Exchange, nebo v případě investice s pevným výnosem, na sekundárních trzích. Podílové fondy a fondy obchodované na burze drží cenné papíry ve svých portfoliích a prodávají je investiční společnosti, banky a další finanční instituce. ale každá jistota musí být předem prověřena, před vydáním veřejnosti. Například, velká společnost může chtít jít na kapitálové trhy (technický název pro akciové a dluhopisové trhy) získat peníze pro budoucnost, jako je výzkum a vývoj, další pronájem, nebo pro výstavbu nového výrobního závodu, mezi další důvody.
Problém není ani u cenných papírů na řad – ty se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jejich předání. Jádro pudla je u cenných papírů na jméno – ty se převádí smlouvou k okamžiku její účinnosti. O předání zde není ani slovo. Smlouva má tudíž translační účinky a předání papíru je už jen důsledkem a reálným stvrzením dříve proběhnuvšího převodu. A máme problém: jak je to tedy s cennými papíry na jméno? Jsou vůbec cennými papíry, když nenaplní nejméně polovinu zákonné definice? Nebo se u nich – i přes třetí odstavec § 1103 prosadí definiční norma a dovodíme, že předání je k převodu nutné, byť zákon nic takového očividně nevyžaduje? Švýcarsko Problém patrně vznikl nedobře uváženým převzetím švýcarské úpravy. Ta sice skutečně disponuje definicí, kterou najdeme v § 514 českého OZ. Ovšem převod cenných papírů bez ohledu na formu vyžaduje podle švýcarského Obligationenrecht vždy – in allen Fällen – předání cenného papíru. Co s tím? Cenné papíry na jméno ale jsou cennými papíry Příznivci rychlých závěrů mohou mít řešení do pár sekund: Při velmi rigidním pohledu by CP na jméno nespadaly pod legální vymezení cenného papír dle § 514 OZ, neboť listina (přesněji řečeno: její předání) není k jejich převodu potřeba.
nedokonalé cenné papíry, jež se převádí i bez nutnosti předání – potřeba jsou "až" k uplatnění inkorporovaného práva. Znakem cenných papírů v českém právu tak není inkorporace (zvěcnění), jež si u převodu tvrdě vynutí předání listiny. Tento koncept je příliš úzký a vytěsnil by cenné papíry na jméno, u jejichž převodu se nevyžaduje předání listiny. Jinak řečeno: máme-li pak definičně pokrýt cenné papíry na jméno, musíme cenný papír definovat šířeji: jako listinu, se kterou je soukromé majetkové právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze vykonat bez jeho předložení. ________________________________ Image by Free-Photos from Pixabay Thank you for rating this article.