Obal Na Rezervní Kolo
Aktualizace:.. : Vydáno: 29. 09. 2008, 01:00 práce - kancelář - schůze - schůzka - meeting - jednání - porada - ilustrační foto Účastníky individuálních pracovněprávních vztahů jsou samozřejmě: zaměstnavatelé, zaměstnanci. Účastníky kolektivních pracovněprávních vztahů jsou: odborové organizace, popř. instituce (organizace) je (tedy zaměstnavatele nebo odbory) zastupující (svazy, centrály). Odborové organizace Odborové organizace jsou oprávněny vystupovat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání. Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami. Ke vzniku odborové organizace není třeba žádného povolení státních orgánů, Ministerstvu vnitra se vznik odborů pouze oznamuje. Počet odborových organizací není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele. Stejně tak nemusí být odborová organizace součástí odborové centrály. (Právo na odborové sdružování je jedním ze základních práv zaručených ústavní Listinou základních práv a svobod.
3).. Příklady z praxe V právních jednáních, která se uskutečňují v pracovněprávních vztazích, se setkáváme s oběma druhy podmínek. Podmínka ve zkušební době Např. je možné se v písemné pracovní smlouvě dohodnout na tom, že oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době (byla-li zkušební doba sjednána) musí být doručeno druhé straně nejpozději x dnů přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Tím dochází k ujednání rozvazovací podmínky pro účinné zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Realizace pracovní smlouvy jen za podmínky, že bude práce Zaměstnavatel sjednal se zaměstnankyní v pracovní smlouvě, že jí bude přidělovat práci jen tehdy, pokud jí bude mít. Pokud by zaměstnanec neměl rozvrh pracovní doby a byl by odkázán pouze na pokyn zaměstnavatele, aby nastoupil do zaměstnání v závislosti na existenci potřeby práce, byly by uvedená ustanovení ZP zaměstnavatelem porušena. Taková podmínka sjednaná v pracovní smlouvě, že zaměstnanec bude pracovat jen v případě potřeby (na zavolání) zaměstnavatele, je neplatná.
Richard W. Fetter právník Richard W. Fetter se zabývá především pracovním právem. Připomíná: Uspokojení nároku vyplývajícího z pracovněprávního vztahu se může zaměstnanec domoci jen prostřednictvím soudu.
V oblasti pracovněprávních vztahů své opodstatnění rozhodčí řízení nemá a jednoznačná legislativní úprava by pracovněprávní vztahy měla od sféry, kde se spory řeší rozhodčím řízením, oddělit. Aleš Uhlíř advokát, Frýdek-Místek
Pokud jde o způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance k právnímu jednání je nově kromě dosažení patnáctého roku věku její podmínkou ukončení školní docházky. Protože to praxi činí problémy, byla navržena novela, která upravuje způsobilost nezletilých k uzavírání pracovněprávních vztahů pouze dosažením patnáctého roku věku. Tato změna zákoníku práce je v legislativním procesu projednávána v rámci novely občanského zákoníku. Nadále platí, že některé dohody v pracovněprávních vztazích lze sjednat až po dosažení osmnáctého roku věku (dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí). Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených právním předpisem. Pokud jde o způsobilost fyzické osoby být zaměstnavatelem, musí mít nezletilý souhlas zákonného zástupce se samostatným provozováním obchodního závodu či obdobné výdělečné činnosti.
V lednu roku 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Tento právní předpis zasáhne do celé řady právních předpisů, včetně pracovněprávní problematiky. V některých případech pouze potvrzuje dosavadní praxi, jinde zjednodušuje či zásadně mění pracovněprávní pravidla. Zaměstnavatelé, personalisté i mzdové účetní by se s novou úpravou měli postupně seznámit. Vymezení pracovněprávních vztahů Nový občanský zákoník v § 2401 jednoznačně uvádí, že pracovní poměr, ale i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon, tj. zákoník práce. Stejně to platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Je tedy jasné, že se (stejně jako dosud) nový občanský zákoník použije na pracovněprávní vztahy až tehdy, jestliže uvedenou problematiku zákoník práce neobsahuje. V souladu s § 4 zákoníku práce přitom není nutná žádná speciální právní úprava, žádný zvláštní odkaz na možné použití občanského zákoníku.