Obal Na Rezervní Kolo
Ludmila Danylenková [Short articles] (pdf) - V české frazeologii se nachází skupina frazémů, která reprezentuje církevní svátky katolické církve. Zvláštní pozornost si zaslouží Škaredá středa. Brandl [1] ji uvádí s významem 'popelec'. Staročeský slovník [2] má pod heslem popelec 1. "popel svěcený a sypaný n. mazaný na hlavy věřících na Popeleční středu; 2. Popelečná (popeličná, popelcová) středa (círk. svátek, počátek předvelikonočního postu)". Po [220]dobně Ottův slovník naučný: [3] "Popelcem, popeleční středou začíná v církvi katolické čtyřicetidenní půst a čas velikonoční. " Pod heslem středa OtSN 24, s. 213, uvádí: "Zvláštní jména mají středa popelečná či škaredá a středa sazometná (před Zeleným čtvrtkem)". Kott [4] má ještě další označení pro Popeleční středu – smetná (z výboru prací Boženy Němcové). Podobně čteme v Příručním slovníku jazyka českého: [5] " Škaredá středa lid. Popeleční". Přesvědčivé přirovnání uvádí J. Zaorálek [6]: "mračí se jako popeleční středa/jako škaredá středa ".
4. 2022 2023 5. 2023 2024 27. 3. 2024 2025 16. 2025 2026 1. 2026 2027 24. 2027 2028 12. 2028 2029 28. 2029 2030 17. 2030 Historie Podle historického výkladu je Škaredá středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Jidáš Iškariotský byl jedním z 12 Kristových učedníků. V tento den měl Jidáš údajně Ježíše zradit a prodat jej za 30 stříbrných. Podle legendy se na Ježíše škaredil a odtud pochází právě přívlastek tohoto dne. Jidáš obdivoval svého mistra a přál si, aby vedl válku proti Římanům a stal se pak králem Izraele. Ctižádostivého učence však Ježíš zklamal tím, když dal Jidášovi najevo, že o světskou moc a bohatství nestojí. Jidáš Krista zradil i kvůli penězům. Ty si ale neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil. Zvyky a tradice Kromě toho, že si věřící v tento den připomínají Jidášovu zradu, připadá na Škaredou středu řada dalších zvyků. Pověry říkají, že základem je, abyste se v tento den nemračili, neškaredili. Jinak vám to prý zůstane. Zatímco se na Modré pondělí začínalo uklízet a na Šedivé úterý se vymetaly pavučiny z koutů, o Škaredé středě by se měly vymést saze z komína.
Alžběta Krejčí Nový příspěvek od Alžběta Krejčí » 08 úno 2018 09:09 Škaredá středa význam? 1 příspěvek • Stránka 1 z 1 Podobná témata Příspěvků Zobrazení Poslední příspěvek 0 Příspěvků 518 Zobrazení Poslední příspěvek od Bohumil Kučera 13 led 2018 09:56 787 Zobrazení Poslední příspěvek od Helena 19 bře 2018 21:49 547 Zobrazení Poslední příspěvek od Ken 15 zář 2018 01:57 599 Zobrazení Poslední příspěvek od Bohumila Ťapťuchová 26 pro 2018 18:28 1 Příspěvků 694 Zobrazení Poslední příspěvek od Klareta 19 lis 2019 18:12
Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života. Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami. foto: ilustrační
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli a pondělí vnímáme hlavně jako dny báječného volna a dětských prázdnin. Pokud chcete do pašijového týdne proniknout hlouběji, máme pro vás přehled dnů a zvyků, které tradičně patří k velikonočním svátkům. Velký pátek letos připadá na 15. dubna. Velikonoční pondělí budeme slavit 18. dubna 2022. Nechme ještě na chvilku beránky, zajíce a vajíčka spát a vraťme se o dva tisíce let zpět, kdy Ježíš vstoupil se svým průvodem do Jeruzaléma, přestože z proroctví dobře věděl, co ho tam čeká. Od těch dob je předvelikonoční pašijový týden zasvěcený zármutku a lítosti nad jeho utrpením a smrtí. Při mších se celý týden čtou nebo zpívají evangelia a křesťané také dali jednotlivým dnům zvláštní jména. Ale není vše jen černobílé, řada zakořeněných zvyků pochází z velmi dávných dob, kdy u nás vládli slovanští bohové... Modré pondělí s Šedivé úterý: dny, kdy má probíhat jarní úklid Modrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná.
Jíst se měla zejména zdravá jídla připravovaná hlavně ze zeleniny. V české tradici se velmi často na Zelený čtvrtek jedl špenát nebo zelí. Podle pověry to samozřejmě znamenalo, že člověk zůstane celý rok zdravý. V minulosti lidé v tento den vstávali hodně brzy, den začínal modlitbou a tradicí bylo také omývání ranní rosou. To mělo zabránit nemocím. Odpoledne už se nepracovalo, ale pekly se tradiční jidáše. Když se potíraly medem, měly opět zaručit zdraví. Při večerní mši naposledy zvoní zvony, pak "odletí do Říma" až do Bílé soboty. V lidové tradici už v dalších dnech místo zvonů zněly vesnicemi řehtačky. Velký pátek (letos 2. dubna) Velký pátek je z křesťanského pohledu připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista. Celý den byl vždy ve znamení rozjímání a smutku. Zároveň jde o den velkého půstu, který právě vrcholí. V lidových tradicích měl Velký pátek velkou čarovnou moc. Otevírat se měly hory, skály i zem a vydávat měly své poklady. Na souš z vody měli dokonce vystupovat vodníci.
Správný postním jídlem nebyly polévky, protože základem většiny byly masové vývary, a podle výkladu církevních učenců ani vejce a máslo. Povoleny ale byly sýry a tvaroh z odtučněné syrovátky. Tradiční postní jídla Tradičními postními pokrmy byly hlavně pučálka (nasucho opražený naklíčený hrách na slano i na sladko), pražma (místo hrachu se používalo obilí), jahelná a pohanková kaše s medem, jahelník s prvními jarními bylinkami. Zdroje: Če ský lidový a církevní rok, PhDr. Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)
Zpět na článek Postranní panel Reklama Reklama Výběr článků Postranní panel Reklama
Červená barva na kraslicích má speciální význam a značí barvu krve Ježíše Krista.