Obal Na Rezervní Kolo
Nejvyšší soud rovněž dovodil, že při závěru o uveřejnění sdělení obsahujícího skutkové tvrzení zasahující do chráněných statků žalobce nelze v odůvodnění vystačit toliko s obecnými úvahami, ale je třeba rigorózně konfrontovat tuto skutečnost se zněním žalobcem požadované odpovědi, zda se omezuje na skutková tvrzení uvádějící příslušná tvrzení na pravou míru či neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení doplňuje nebo zpřesňuje, a zda je přiměřená. Náhled na vhodnost či nevhodnost ve smyslu výše uvedených kritérií je pak s ohledem na možnost částečného vyhovění žalobě třeba vyložit a konkretizovat ve vztahu k jednotlivým pasážím odpovědi. Je tedy třeba zkoumat, zda je navržené znění odpovědi způsobilé uvést problematické skutkové tvrzení na pravou míru. Výjimka z povinnosti uveřejnit odpověď podle § 40 odst. 1 písmeno c) vysílacího zákona se týká takových sdělení skutkové povahy, která nejsou vlastními sděleními provozovatele vysílání, nýbrž zprostředkováním sdělení či názorů adresovaných třetí osobou veřejnosti, takže je využíván publikační potenciál rozhlasového či televizního vysílání k rozšíření dopadu a účinku podávaných informací ve prospěch autora.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu (dále jen "doplatek ze zúčtování"), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží. (9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
Novelizované ustanovení § 35 odst. 4 ZSS je tedy třeba vykládat tak, že nárok na proplacení paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky má pouze státní zaměstnanec, který současně splňuje tyto podmínky: k 1. 2017 a později byl zařazen nebo jmenován k výkonu služby na služební místo v oboru státní služby, pro který si ještě před přijetím do služebního poměru v režimu § 35 odst. 3 ZSS na vlastní náklady úspěšně vykonal úřednickou zkoušku (anebo některou její část v případě, že zbývající část plní jiným, zákonem předvídaným způsobem). V případě, že konal úřednickou zkoušku na vlastní náklady opakovaně, je mu proplacena úhrada pouze za úspěšný pokus a po 1. 2017 mu uplynula stanovená zkušební doba v délce 6 měsíců. Ve vztahu k výše uvedenému není rozhodné, zda na služebním místě, na které byl státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován k výkonu státní služby, je systemizován pouze jeden obor státní služby anebo více oborů státní služby. Státnímu zaměstnanci bude poskytnuta úhrada za úspěšně vykonanou úřednickou zkoušku pro každý takto systemizovaný obor státní služby, pro který si ji na své vlastní náklady před vznikem služebního poměru vykonal.
Podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSS"), má od 1. 6. 2017 státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku jako osoba splňující předpoklady pro přijetí do služebního poměru a náklady na její vykonání si hradil sám podle § 35 odst. 3 ZSS, nárok na úhradu nákladů na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen nebo jmenován, ve výši paušální částky stanovené služebním předpisem náměstka pro státní službu. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu. Úmyslem zákonodárce při změně ZSS zařazením odstavce 4 do § 35 ZSS navíc v kontextu vypuštění původního znění § 29 odst. 3 upravujícího, že státnímu zaměstnanci, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, přísluší nejnižší platový tarif v jeho platové třídě, bylo zatraktivnění státní služby pro potenciální zájemce o státní službu z řad veřejnosti.