Obal Na Rezervní Kolo
Když je někdo nadáný, neopravnˇuje ho to k tomu aby byl sprostý. Federrer je asi tak 100krát nadanější a vyhrál toho tolik, kolik toho ona není shopná i kdyby žila 1000 let a hlavně nikomu nenadává ani soupeři ani trénérovy, je to totiž sportovec s velkým S. Hubu plnou vulgarit a to jen proto, že má vygumovanou palici. Hraje lejno a neustále exhibuje svoje duševní postižení. Ten Záhlava musí být hodně velký ubožák. anisynanimama 20. 2011 09:53 myslím, že jste pouhý PEPA z DEPA. Slovník máte podobný a budete si hrát na něco lepšího. Takže já si těžko představím, že takovýho hlupáka bych chtěl na místě ženský za partnera zase pro změnu já. Ta kráva, jak o ni mluvíte, je 6O na světě. Vsadím se, že vy nepatříte mezi první stovku v ničem ani ve svém nejbližším okolí.. Ale, ale holčičky se opět rozčilují, nic nového pod sluncem. Je úplne normálne že športovci vo vypjatých situáciach dávajú najavo svoje emócie. A nepovedzte mi, že ste si niekedy tiež (s prepáčením) na plnú hubu nepovedali... "to som ale č alebo niečo podobné.
Aby s vámi dítě v pubertě nepřestalo mluvit Nevzali jsme pubertu našich dětí za ten nejlepší konec. Někdy mám pocit, že ji vnímáme jako novou sousedku s pěti dětmi. Nikomu ještě nic špatného neudělala, ale už předem za všechno může. Nikdo ji tu nemá rád, jednoduše se od ní očekávají potíže. Vybrala jsem pro vás 5 tipů, jak na to, aby s vámi vaše náctileté dítě nepřestalo mluvit a vztah s ním se neodehrával na bitevním poli. Chcete je? Co o pubertě netušíte: Nenávidím tě, mami! "Zkazilas mi celej život, chápeš to? Nenávidím tě. Je mi úplně jedno, co si myslíš o tý blbý škole. Tebe taky nezajímá, co si o ní myslím já. Vůbec mě neposloucháš. Nikdo mě neposlouchá. A je ti úplně jedno, co prožívám. Hlavně abych měla hotový ty debilní úkoly. Dyť ty vůbec nevíš, kdo já jsem, mami, chápeš? Chápeš mě vůbec?? " Co může rodič říct nebo udělat v takovou chvíli? Moje dítě si nechce čistit zuby. Jak ho to mám naučit? "Kartáček mě nezajímá, mami! " Znáte to. Ocucá pastu, zkusí kartáčkem vyčistit záchodové prkýnko a pak ho zahodí pod vanu.
Vítáme Vás ve společnosti rodičů s přehledem a s nadhledem:-). Baby on line žije každou minutu s Vámi a díky Vám!
O tom, jak to vlastně ve skutečnosti je s narcistickou osobností, si povídáme v dnešním videu:-) …když to je složitý… "To je moc složitý, nemůžu to udělat protože…" Tohle jsem v NO CONTACTU pokazila "Ale ty nemáš no contact…proto se nemůžeš posunout ani o milimetr. " Sdělila mi suše Kamča… A já - která jsem žila v domnění, že jsem krutopřísná a skvěle držím no contact - jsem jí musela dát za pravdu. A moc mi ten pohled realitě do očívyhovoval:-D. Natočila jsem pro vás něco jako PŘEDSTAVA vs. REALITA o režimu NO CONTACT. (Nechci vám brát iluze, ale je to něco jiného než si myslíte, doufáte, že není NUTNÝ TO DĚLAT VŠECHNO, tak jak píšou… zkratce - Je to nutný udělat úplně celý a úplně přesně tak, jak v Jako Fénix říkáme. Protože jinak to …prostě nefunguje. A jedna malá "blbost" vás smete zpátky do těch hnusů. A pak se musíte zase hrabat… … no přirovnala bych to asi k tomu, když se po rozsáhlém vyšetřování požáru letadla ukáže, že za tu tragickou havárii může jedno kachní brko ve vrtuli nebo o 1mm vystouplejší šroub, který byl technik línej pořádně dotáhnout, protože by si na to musel dojít pro jiný kus nářadí….
Tak si pojďte poslechnout moje "no contact prohřešky", nejste v tom sami. Ale to dáme:)
Jinak jsem úplně normální obyčejnej člověk. Kterej je momentálně úplně vykolejenej. Protože si nemůže zvyknout na nový karanténní život. Neumí vysadit z pracovního tempa. Nedokáže zpomalit. Přehodnotit věci. Ale chce se to naučit. Hrozně moc. A nejen o tom budu psát. Blog. Pro vás.
Jak tedy na to? Tichý vrah dětského sebevědomí: Nálepka. Myslíte, že vaše dítě ji nemá? Chceme dítě odvážné, šikovné, bystré. Hlavně ať nemá nízké sebevědomí. Ať v životě uspěje. A víte, čím ho o sebevědomí denně okrádáme? Aniž bychom tušili? Jsou to úplně nevinné situace. Možná jste jich sami stovky zažili. Pojďte si jich dneska všimnout. Zvlášť jestli doma máte neprůbojné dítě. Ať mu už nedáváte do života tohle břemeno. Když se ti vytoužené mateřství změní v každodenní zápas, ve kterém prohráváš "Když jsem měla bříško a modlila se, abys byla v pořádku, myslela jsem, že budem lítat spolu, až se narodíš. Takovou radost jsem si malovala, až budu mít tu vytouženou holčičku. A teď jsi tady a já lítám akorát s hadrem a hubuju, když rozleješ pití. " To je příběh Báry a malé Páji. Pomůže vám se na moment zastavit v dennodenním kolotoči a znovu se nadechnout.
Jednou na louce, jednou v lese, jednou v parku... další v podhůří či horách. A i když na ně leckdy nadávám a něco se mi nelíbí, s odstupem času je mám rád úplně všechna, do jednoho. Za všemi je nějaký příběh, charakter, vývoj, růst a zrání. Jak náš život. Mám jich odehráno už docela dost. Od malých, zahradních projektů nadšenců, přes akademie a hobby hřiště až po mistrovská na té nejvyšší možné dosažitelné úrovni. Všechna hřiště pro nalezení souznění a poznání jeho krásy a charakteru je potřeba však zahrát vícekrát. A vnímat je citlivě a otevřeně s pokorou a tím, co nám mohou dát. Stejně jako s člověkem - někdy první dojem není zrovna to pravé ořechové, ale pak k sobě najdete ten správný klíč a stanete se přáteli na celý život. Tohle mi dává golf. Poznání. Jako hory. Ani hory nemohu zdolat a pokořit a z toho násilného aktu zlomení mít ten intenzivní prožitek souznění a síly okamžiku. Hory a i hřiště musím poznat, pochopit, porozumět jim... jen pak je ta odměna za jejich výstup a stanutí na nejvyšším místě krásný, trvalý a z paměti nesmazatelný.
Při koníčku, který nás všechny spojuje a kde sdílíme radost z povedených ran. A i když jsme často oblečeni mnohem volněji, než vyžadovaly dříve konvence, tak pořád je v tom často něco z té elegance dřívějších časů. Bob při mém vyprávění si chvíli zkoušel na parkovišti švih, úplně jsem viděl, jak je už "náš". I když ještě nehrál. "Ty mě snad přemluvíš, Michale... " byla naše slova na rozloučenou toho rychlého setkání dnešního rána. Nechtěl jsem ho dál přemlouvat a zdržovat, to jen já si i při té krátké příležitosti připomněl na ty stovky her a nespočet krásných zážitků, které jsem díky golfu už prožil. A to s mnohými z Vás a s mnohými, kteří na Jamce ani nejsou. A ve velké většině jsou to obrazy neopakovatelných chvil, které se mi vryly do paměti, jako nezapomenutelné chvíle plné společně sdílených okamžiků radostí ze života. A pak ta hřiště, krásná, rozmanitá česká hřiště. Všechna. Každé je jiné, každé má své kouzlo. Jak je naše země nádherná ve všech svých koutech, tak stejně kouzelná a ve své rozmanitosti bohatá má i své golfiště.
Doplnění údajů k účtu Vážení uživatelé, v detailu článků jsme pro vás nově spustili diskuze. Pro správnou funkčnost je potřeba vyplnit vaši používanou přezdívku. jirkaplacek 21. 1. 2011 16:39 0 nedala tomu svému Strýcovi Záhavek.............. dost velká vidle - jak už to tak bývá, "trochu" odtržená od reality. Díky prachům. Jen tak ze cviku pošle manžela do hajzlu, během hry. Ano, chápu, že se při sportu někdo neovládne - a nadává si, že něco Ale nadávat někomu jinýmu???? Prostě vidle, která takto mluví i doma. popocatepetl 20. 2011 12:12 On jí nerozumí. Nerozumí těm vulgaritám tak jako vy, já, kdokoliv, kdo tady vyrostl. Naučil se tyhle vulgarity od ní, myslí si, že jsou to nějaká v zásadě normální, roztomilá, žvatlavá slovíčka, pravda nespisovná, ale něco jako "vole" u dnešních mladých. Kdyby byla jeho mateřskou řečí čeština, vydýchá to těžko, to souhlasím. Takovy Repka v zenskem provedeni, moooc ji fandim. A ty pepo z depa, jsi do zadele, jen kdyby ti nekdo tak nadany mohl nadavat, tak bys byl stastny.