Obal Na Rezervní Kolo
Geront – v očích puberťáka přestárlý člověk, takže reálně okolo 40 let. Čekovat – bedlivě někoho/něco sledovat. Prudit – ve smyslu otravovat. Loser – neschopný člověk, případně člověk, ke kterému nemáte dobrý vztah. Z angličtiny ve smyslu ztroskotanec. Krabit – nesmyslné kladení otázek, neustálé vychovávání a přednášky. Krab – člověk, který otravuje krabením. Alien – důchodce, tedy starý člověk. Pro puberťáka člověk okolo 40 let. Výraz pochází z angličtiny a v překladu znamená vetřelec, mimozemšťan, cizinec. Gebit se – smát se něčemu. Určitě jste si taky všimli, že puberťáci používají spoustu anglických výrazů. V dnešní době " ajfounů ", " fejsu " a " jůtuberů " se není čemu divit. Takže až příště uslyšíte, že jeho spolužák je fakt " kůl " a má " hustej swag ", tak se nedivte. Přeloženo do "gerontštiny"- spolužák se prostě dobře a trendově obléká. A pokud potřebuje čeknout " fejs " nebo "insta", tak prostě chce být online a podělit se o své zážitky nebo fotky na sociálních sítích a taky chce vědět, co dělají ostatní.
Podle průzkumu je to spíše naopak a počet 14letých, kteří už mají sexuální zkušenost klesl. V tomto věku ale většina z nich dostane svoji první skutečnou pusu. A k tomu potřebují podporu dospělých. Studie prokázaly, že i když se děti v pubertě stydí, je pro ně velmi důležité moci si s rodiči o sexu a lásce promluvit.
V dospívání si dítě klade zejména jednu zásadní otázku "kdo jsem? " a samozřejmě "kam patřím? ". Snaží se pochopit svou identitu a zařadit se. Řešení takové otázky je chtě nechtě velmi náročné emocionálně a často trvá dlouho, než se jedinec skutečně najde. Puberta je mezníkem jak biologickým, tak psychickým. Dítě najednou s proměnami ztrácí jistoty a nezbývá mu, než je postupně znovu nalézt s nalezením sebe sama. Když se puberťák dostane do špatné party S hledáním sebe sama přichází nejkritičtější období. Často se stává, že dítě se takzvaně chytne špatné party. Experimentuje samo se sebou, zkouší nové věci – ano, často jsou to cigarety nebo alkohol. Může za to obyčejná zvědavost a samozřejmě vliv party – možná jste slyšeli o davové psychóze. Zatímco jedinec jako takový by možná nic z toho nezkusil, vlivem party podlehne daleko snáz. Ve většině případů ale ví, kde je hranice, určitá mez, za kterou už jít nemůže. Dospívající sám o sobě nevnímá, že se dostal do špatného prostředí. Parta mu dává možnost realizace, možnost najít sám sebe – a často velmi rychle pozná, že to není správná cesta.
Léčba Účinnou léčbou anorexie se prokázalo vytvoření zdravých jídelních návyků a řešení emocionálních problémů. Dále mohou pozitivně přispět také léky působící na hladinu serotoninu. Prevence Neexistuje zaručený způsob, jak mentální anorexii zabránit. Lékaři primární péče (pediatři, rodinní lékaři) mohou být v dobrém postavení, aby mohli identifikovat včasné ukazatele anorexie a zabránit rozvoji plně rozvinutého onemocnění. Mohou se například ptát na stravovací návyky a spokojenost se vzhledem během běžných lékařských schůzek. Pokud si všimnete, že člen rodiny nebo přítel má nízkou sebeúctu, vážné stravovací návyky a nespokojenost se vzhledem, zkuste si s ním o těchto otázkách promluvit. I když možná nebudete schopni zabránit rozvoji poruchy příjmu potravy, můžete hovořit o zdravějším chování nebo možnostech léčby.
Pěkný den, napadají mě nyní dva možné důvody lhaní Vaší dospívající dcery. Prvním - a domnívám se že i pravděpodobnějším - je touha dospívajících po přijetí svými vrstevníky (kamarádkami, klukem, partou.. ). Cena, kterou jsou v této době ochotni "zaplatit", bývá mnohdy hodně vysoká. Lhaní, podvody, podplácení, někdy i drobné krádeže… jen pro to, aby se zalíbili, zavděčili… aby byli přijati, aby NĚKAM PATŘILI. Nemluvím nyní o rodině, kam samozřejmě patří… to není pro mnohé dospívající jedince v této nelehké životní etapě zas tak klíčové. Být na okraji kolektivu vrstevníků, v ještě horším případě být sám (a někdy stačí pouze pocit, že nám vlastně nikdo nerozumí… možná jen lidé stejně staří jako jsme my), to je opravdu obtížně zpracovatelné a zřejmě všichni jsme si tímhle martyriem prošli. Velice záleží na lidech, kteří jsou v této chvíli kolem dospívajícího… každá křivda je zaznamenána a máloco nám dospívající odpustí. Doporučovala bych Vám si s Vaší dcerou promluvit (nelekejte se zpočátku spíše odmítavé reakce ke společnému posezení), kdy však nejde o nějaký předem připravovaný vážný rozhovor, ale spíše letmé otázky, jak se dnes cítí, co podnikala… kdy je důležité NIC NEVYČÍTAT a ani ve Vašem hlase nesmí zaznít vyčítavý tón, neboť touto "maličkostí" zavíráme dveře ke společnému sdílení, a to se domnívám, je pro Vás v této chvíli tím nejpodstatnějším.