Obal Na Rezervní Kolo
Srážková daň se aplikuje i u dalších typů příjmů zahraničních subjektů jako např. příjmy z nezávislých povolání či příjmy členů statutárních orgánů, zde však většinou dochází k odvodu srážkové daně, a proto povinnost jejich oznamování nebude novinkou. Do kdy oznámení podat? Oznámení je třeba podat do konce měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž by vznikla povinnost srážky daně, pokud by nebylo aplikováno osvobození či smlouva o zamezení dvojího zdanění. Okamžik rozhodný pro běh této lhůty může být závislý na typu příjmu a v praxi se bude odvíjet zejména: od okamžiku výplaty podílu na zisku, avšak nastane nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po rozhodnutí o rozdělení zisku, nebo od okamžiku výplaty, poukázání či připsání úhrady ostatních druhů příjmů na zahraniční subjekt, avšak nejpozději od okamžiku, kdy se o příslušném závazku u českého subjektu účtuje v souladu s účetními předpisy. Jakým způsobem se oznámení bude podávat? Oznámení se bude podávat prostřednictvím standardizovaného tiskopisu, který je určen i pro oznámení příjmů, u nichž je srážková daň odváděna.
3. ledna 2022 | Doba čtení: 3 Min S účinností od 1. ledna 2021 bylo novelizováno ustanovení §38da zákona o daních z příjmů, které zakládá povinnost podávat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí (dále jen "Oznámení ") těm plátcům daně, kteří vyplácí příjmy ze zdrojů na území České republiky daňovým nerezidentům. Toto ustanovení se vztahuje jak na příjmy, které podléhají srážkové dani, tak na příjmy, kde se daň nesráží z důvodu jejich osvobození nebo které s ohledem na aplikaci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (dále jen "SZDZ") nepodléhají zdanění v České republice. U příjmů, které podléhají srážkové dani, jsou plátci stále povinni podat Oznámení ve lhůtě pro odvedení daně, tedy do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla povinnost daň srazit nebo vybrat. V případě příjmů, které jsou od daně osvobozeny nebo nepodléhají zdanění v České republice kvůli aplikaci SZDZ, pak novela zavedla dvě zásadní změny. Nová lhůta pro podání Oznámení u příjmů osvobozených od srážkové daně Dle původního ustanovení se lhůta pro podání Oznámení u příjmů, které jsou od daně osvobozeny nebo nepodléhají zdanění v České republice kvůli aplikaci SZDZ, řídila lhůtou, která by byla použita pro odvedení daně, pokud by daný příjem srážce podléhal.
Příjmy, které jsou ze zdrojů na území ČR, mohou podléhat srážkové dani, a tedy podléhají oznamovací povinnosti. Jmenovitě jsou definovány v zákoně o daních z příjmů v §22 odst. 1., přičemž připomínám, že platí limit, na základě kterého plátce daně neoznamuje tyto příjmy, pokud příjem jednoho druhu nepřesáhl 100. 000 Kč měsíčně vůči jednomu nerezidentovi. Dlouho probíhaly diskuze, zda mezi příjmy, které je nutno oznamovat patří i služby poskytované daňovými nerezidenty na území České republiky - tedy příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobné činnosti. Tyto služby podléhají srážkové dani dle zákona o dani z příjmů, ale na základě článku 5 a 7 Smluv o zamezení dvojího zdanění jsou obvykle v České republice zdaňovány pouze v případě existence stále provozovny. Jednání MF ČR a daňových poradců v rámci Sekce DPPO a Sekce mezinárodního zdanění a cla v červnu 2019 potvrdilo širší výklad, než byl v praxi běžně aplikován. Oznamovací povinnost se vztahuje i na příjmy za služby poskytované daňovým nerezidentem na území ČR, které nejsou v ČR zdaňovány na základě smluv o zamezení dvojího zdanění, pokud z titulu těchto služeb nevznikla stálá provozovna.
Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou skutečně podléhají úroky hrazené společnosti se sídlem v Německu zdanění jen v Německu. V dotazu není uvedena částka hrazených úroků. I ta je však důležitá pro posouzení, zda je nutné v dané situaci oznamovat příjmy plynoucí do zahraničí. Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí Předmětem oznámení jsou příjmy daňových nerezidentů ze zdrojů na území České republiky. Oznamují se jak příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, tak i příjmy, jež jsou od daně osvobozeny (např. podíly na zisku, úroky), nebo v České republice nepodléhají zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí má povinnost podat plátce daně, který je zároveň plátcem daného příjmu. Termíny pro podání oznámení U příjmů podléhajících srážkové dani je plátce daně povinen podat oznámení ve lhůtě pro odvedení daně, jež byla z daného příjmu sražena nebo vybrána, tj.
Publikováno: 6. duben 2021 Zákon č. 609/2020 Sb. nově upravil ustanovení § 38da zákona o daních z příjmů ("ZDP"), které stanovuje povinnost oznamovat příjmy plynoucí do zahraničí. Právnické i fyzické osoby dle § 38da ZDP oznamují příjmy, které vyplácí nerezidentům ze zdrojů na území České republiky, a ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen anebo dle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nepodléhá zdanění v ČR. Změny, které novela zavádí, lze shrnout do dvou bodů. V případě příjmů, které jsou od daně osvobozeny či nepodléhají zdanění v ČR dle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se mění následující: tyto příjmy se budou oznamovat pouze jednou ročně, a to vždy do konce měsíce ledna za předchozí kalendářní rok; zvyšuje se limit, do kterého se tyto příjmy oznamovat nemusí, a to na 300 tis. Kč příjmů stejného druhu za kalendářní měsíc. Příjmy podléhající srážkové dani, která musí být skutečně sražena, se nadále oznamují v původním měsíčním režimu.
Součástí novely zákona o daních z příjmů, kterou bude na konci ledna projednávat Senát, je rozšíření oznamovací povinnosti o příjmech plynoucích do zahraničí podléhajících srážkové dani i na situace, kdy se jedná o příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice (oznamovací povinnost se nebude týkat případů, kdy souhrnná hodnota takových příjmů daného druhu plynoucích danému daňovému nerezidentovi nepřesáhne v daném kalendářní měsíci 100 tis. Kč). Oproti dosavadní právní úpravě tak bude plátce povinen oznamovat správci daně např. výplatu podílů na zisku do zahraničí, přestože se bude jednat o příjem osvobozený od daně (typicky výplata podílu na zisku dceřinou společností mateřské společnosti), nebo platbu úroků do zahraničí, přestože podle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nebudou úroky podléhat zdanění ve státě zdroje, tj. v České republice. Mohlo by se ale rovněž jednat o úhrady za poskytování služeb na území České republiky daňovým nerezidentem, kdy příjmy nebude možné přičítat jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.
Jak jsme Vás již koncem minulého roku informovali, daňový balíček pro rok 2019 významně rozšířil oznamovací povinnost ve vztahu k příjmům vypláceným českými plátci do zahraničí. Oznamovací povinnost se v souladu se zákonem o daních z příjmů (dále jen "Zákon") týkala pouze příjmů, ze kterých byla odváděna srážková daň. V souladu s novelou Zákona mají nyní plátci nově povinnost oznamovat všechny příjmy ze zdrojů na území ČR, které jsou vypláceny do zahraničí a podléhají srážkové dani, a to i v případě, že je tento příjem v ČR od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice. Z povinnosti podat správci daně nové oznámení existují následující výjimky: příjem osvobozený od daně z příjmů nebo příjem, který nepodléhá zdanění v ČR na základě ustanovení konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pokud souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucí jednomu příjemci nepřesáhne v kalendářním měsíci 100 000 Kč; příjmy daňových nerezidentů ČR na základě dohody o provedení práce nebo příjmy tak zvaného "malého rozsahu" (tj.
do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně. V případě příjmu osvobozeného nebo příjmu, o kterém mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice (což je vámi zmiňovaná situace), je plátce daně povinen podat oznámení do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém by byl plátce povinen daň srazit v situaci, kdy by daný příjem podléhal zdanění v České republice. Za nepodání nebo pozdní podání oznámení může správce daně uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, a to až do výše 500 000 Kč. Výjimky z oznamovací povinnosti Pokud však souhrnná hodnota příjmů stejného druhu, které jsou osvobozeny, nebo na základě mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice, vůči stejnému příjemci v kalendářním měsíci nepřesáhne částku 300 000 Kč, oznámení se nepodává. V odůvodněných případech může správce daně na základě žádosti plátce daně povinnosti podávat oznámení zprostit, a to nejvýše na dobu 5 let.
Pokud by chtěl plátce požádat správce daně o zproštění povinnosti podávat oznámení, je nutné podat oficiální žádost obsahující konkrétní důvody. Z dosavadní praxe bohužel vyplývá, že žádostem pouze obecně argumentujícím například zvýšením administrativní zátěže správce daně spíše nevyhoví. Pro úplnost dodáváme, že nové oznámení zcela nahrazuje dosud platný tiskopis Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou. Za nepodání nebo pozdní podání oznámení může správce daně uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, a to až do výše 500 000 Kč. Doporučujeme identifikaci příjmů plynoucích do zahraničí podléhající této nové oznamovací povinnosti ve vaší společnosti věnovat zvýšenou pozornost. Autoři: Zuzana Studničková a Lucie Berglová, český daňový tým, ASB Group, člen Sdružení pro zahraniční investice AFI
do 3 000 Kč měsíčně); správce daně zprostí plátce této povinnosti na základě žádosti maximálně na dobu 5 let (pouze v odůvodněných případech).