Obal Na Rezervní Kolo
000 Kč, návrh na oddlužení by podávat neměli, protože ke splácení dluhu při oddlužení jim nezbude nic. Pokud příjem rodiny činí např. 23. 000 Kč (15. 000 Kč čistá mzda otce a 8. 000 Kč mateřská matky), zbude k oddlužení měsíčně cca 3. 000 Kč. Za 5 let oddlužení budou takto schopni zaplatit 180. Pokud mají při oddlužení zaplatit 30% svých dluhů, oddluží se z dluhů o přibližné celkové výši 545. Pokud je celková výše dluhů vyšší, na oddlužení nedosáhnou. Rizika nabídek oddlužení Na trhu se objevilo mnoho subjektů, které inzerují, že dlužníku zajistí oddlužení. Za svou "pomoc" požadují nemalé částky (až 20. 000 Kč). Často však dlužníkovi nepomohou, naopak mu uškodí. Pokud předem neposoudí, zda dlužník splňuje podmínky pro oddlužení a zda vůbec je schopen v horizontu 5 let tyto podmínky splnit, podají jeho jménem často i vadně vyplněný návrh a následně je prohlášen konkurz místo oddlužení. Problém se může skrývat i ve smluvních podmínkách takových rádců. Např. v tom, že úplata za jejich služby je splatná poté, co je povolen návrh na oddlužení.
V něm je třeba podrobně vyjmenovat všechny závazky a dluhy, a vysvětlit, jak k dluhům došlo. Zároveň je nutno v návrhu uvést, jakou cestu oddlužení preferujete: splátkový kalendář nebo zpeněžení majetku. V prvním případě přijdete o značnou část příjmů na příštích pět let a ve druhém o veškerý majetek. Každopádně musíte vyrovnat alespoň 30% všech dluhů. Jestliže máte dluhy jako manželé a vznikly v době trvání vašeho manželství, je lepší podat návrh dohromady, abyste předešli soudům a exekucím vedeným proti druhému z vás. I když osobní bankrot může teoreticky vyhlásit jen jeden, společné oddlužení manželů vás zbaví zbytečných problémů. Kolik za zpracování a podání návrhu zaplatíte? Novela insolvenčního zákona také stanovila maximální částku, kterou mají dlužníci zpracovatelům návrhu zaplatit. Pokud se jedná o oddlužení jednotlivce, zaplatíte 4 000 Kč, u společného oddlužení manželů pak maximálně 6 000 Kč. Určitě příjemnou zprávou je, že se neplatí předem, ale až po zahájení insolvenčního řízení.
Pokud insolvenční soud oddlužení po těchto jednáních schválí, následuje pro dlužníka pětileté období, po které musí každý měsíc odevzdávat zabavitelnou část svého výdělku, a splatit tak věřitelům alespoň požadovaných 30 procent dluhu. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů, " vysvětluje Oldřich Řeháček. Kolik odevzdám a kolik mi zůstane? Výše srážek se odvíjí od hodnoty tzv. životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do jejich součtu se přitom počítá nejen dlužníkova mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci. Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2018 činí 6 225, 33 korun, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku.
Po odečtení nezabavitelné částky zbývá z Martinovy čisté mzdy 14 105 korun. První třetina připadne na splátku dluhu u nebankovních poskytovatelů, druhá třetina na splátku dluhu na výživném. Třetí třetina a přebývající 2 koruny zůstanou Martinovi. Volně zabavitelná část čistého příjmu přesahující 9 338, tedy 4 767 korun, bude použita na úhradu dluhů (část na výživné a část na nebankovní úvěry). Martin tedy bude splácet celkem 10 991 korun (2 × 3 112 + 4 767) a zůstane mu příjem ve výši 14 009 korun (10 895 + 3112 + 2) měsíčně. Splatit 30 procent dluhu možná už nebude potřeba Vláda nedávno schválila tzv. oddlužovací novelu, která by nově měla zpřístupnit oddlužení většímu počtu dlužníků. Za tímto účelem přichází s tzv. nulovou variantou oddlužení, která odstraňuje současnou podmínku splacení 30 procent dluhu. "Dlužník by tak svůj dluh nově splácel 7 místo současných 5 let, ovšem úspěšné oddlužení a smazání všech závazků by nebylo limitováno žádnou minimální částí dluhu, kterou by bylo nutné splatit, " vysvětluje Oldřich Řeháček a dodává, že návrh ministerstva považuje za smysluplný: "Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů.