Obal Na Rezervní Kolo
Pro tento směr bylo stěžejní dílo Ronalda Coase (články Povaha firmy, 1937 a Problém společenských nákladů, 1960) a Douglase Northa, který vymezil dnes nejběžnější definici institucí, včetně jejich dělení na formální a neformální. Z environmentálního hlediska je klíčový přínos práce Elinor Ostrom, spočívající v dlouhodobém empirickém zkoumání problému společného vlastnictví, známého také pod pojmem tragédie obecní pastviny. Ostrom konstatuje, že za řešení nelze automaticky považovat privatizaci či převedení společného majetku pod stát. Podle ní závisí spíše na efektivitě režimu správy a využívání společného zdroje, jehož úspěšnost závisí na řadě podmínek. Formy společného vlastnictví jsou pak často mnohem úspěšnější v jejich naplnění. Ronald H. Coase Elinor Ostrom Douglass C. North Oliver E. Williamson Kenneth Arrow Armen A. Alchain Harold Demesetz Odkazy [ editovat | editovat zdroj] Poznámky [ editovat | editovat zdroj] ↑ Za jediného významnějšího představitele tohoto směru v Evropě lze považovat Angličana Johna A. Hobsona.
Graf PPF křivky, Podstata PPF křivky (Specializované vstupy), Mezní míra transformace produktu (směrnice PPF křivky, matematický zápis), Body na PPF křivce, Body pod a nad PPF křivkou, Posuny PPF křivky 1. část Graf PPF křivky, Podstata PPF křivky (Specializované vstupy), Mezní míra transformace produktu (směrnice PPF křivky, matematický zápis) 2. část Body na PPF křivce, Body pod a nad PPF křivkou, Posuny PPF křivky
Dvě křivky hranice produkčních možností, červená země má vyšší kapitál, modrá nižší. Hranice produkčních možností (anglicky: " production-possibility frontier ") vyjadřuje rozdílné kombinace dvou různých statků, které může výrobce produkovat při plném využití daných zdrojů a při dané technologii. Vyjadřuje hranici mezi dosažitelnou a nedosažitelnou úrovní produkce. Často se i v českých publikacích potkáme s anglickou zkratkou PPF ( production-possibility frontier). PPF je kombinace statků, které může ekonomika při svých celkově omezených zdrojích vyrábět. Ve zjednodušeném modelu jde o kombinace dvou statků, přičemž hranice výrobních možností je vyjádřena konkávní křivkou v důsledku klesající mezní míry transformace produktu. Při rozhodování CO a JAK vyrábět si ekonomický subjekt volí míru produkce tak, aby byla vždy dosažena hranice produkčních možností (PPF), čímž předchází neefektivnosti výroby. PPF zobrazuje všechny maximálně dostupné kombinace statků, které mohou být vyrobeny při 100% využití daných zdrojů (tzn. výrobních faktorů (tj.
In the last few videos we have been talking about the Production Possibilities Frontiers. Jeho PPF ( hranice produkčních možností) se rozšířila. So he's expanded his PPF. Budou to fixní náklady obětované příležitosti jednoho produktu ve vztahu k jinému v jakémkoliv bodě této hranice produkčních možností. So it's going to be a fixed opportunity cost for one product relative to the other, at any point along this production possibilities frontier. Můžeme si nakreslit další hranici produkčních možností mezi výrobou pastí na králíky a investicí do výzkumu a vývoje pro výrobu efektivnějších pastí na králíky. We can maybe draw another Production Possibilities Frontier between making rabbit traps and then doing R& amp; D on inventing new types of rabbit traps. Co uvidíme, když se obě strany budou specializovat ve své komparativní výhodě a potom budou obchodovat, zda dokáží získat výsledky, které jsou za jejich hranicí produkčních možností. What we're going to see is if both of these parties specialize in their comparative advantage and then trade, they can get outcomes that are beyond each of their individual production possibility frontiers.
H ranice produkčních možností Hranice produkčních možností (anglicky "production-possibility frontier") je ekonomický koncept, který ilustruje (obvykle v podobě grafu), zda určitá společnost využívá efektivně své zdroje či nikoli. Ideální je stav, kdy firma vyrábí určitý produkt na maximum a je ve fázi, když už nemůže výrobu navýšit bez toho, aby snížila produkci něčeho jiného. Body pod hranicí jsou body neefektivní, protože úroveň firmy neodpovídá jejím možnostem – část zdrojů je nevyužita. Pokud je výroba neefektivní (například se vyrábí vadné kusy), jde o plýtvání zdroji. A to je něco, čemu lze zabránit nebo to alespoň omezit monitoringem výroby a strojů.