Obal Na Rezervní Kolo
Geotermální elektrárna na Islandu. Foto: Pixabay Zdroje mají Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Chorvatsko Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že globální geotermální kapacita vzroste v roce 2022 o 7 procent na 16, 5 GW. Přičemž dvě třetiny růstu by měly pokrýt Indonésie, Keňa, Turecko, Filipíny, USA a Bolívie. Indonéská vláda hodlá geotermální potenciál země využít na maximum a připravila plán, který do roku 2030 počítá s růstem instalovaného výkonu na 8 GW z 2, 1 GW v roce 2019. Státní podnik Geo Dipa Energi získal půjčku od Asijské rozvojové banky ve výši 300 milionů USD na expanzi závodů Dieng a Patuha o kapacitě 110 MW. V Keni bude ještě letos uvedena do provozu jednotka Olkaria s výkonem 83 MW. Ve střední a východní Evropě má významný potenciál zejména Maďarsko, jižní a východní Slovensko, východní Rakousko a severní Chorvatsko. Podle odhadů má například Slovensko možnosti až kolem 5, 5 GW. Jde zejména o hydrogeotermální potenciál podzemní vody s teplotami 45 až 130 stupňů Celsia využitelný pro dálkové vytápění a průmyslové a zemědělské aplikace.
Pozor na zemětřesení V Česku jsou hydrotermální zdroje omezené a mělké, tedy na relativně nízké teplotě. K vytápění se okrajově využívají v Děčíně, Ústí nad Labem a Benešově nad Ploučnicí. Mělké vrty a podzemní tepelné výměníky by se ale v ČR daly dobře využívat ke chlazení, což by přineslo úsporu primárních energetických zdrojů. Jako každý zdroj, má ovšem i geotermální energetika svá úskalí. Ve Švýcarsku došlo v letech 2006 a 2013 k menším zemětřesením, která prokazatelně souvisela s hledáním geotermálních zdrojů. Další práce na obou projektech byly tehdy zastaveny, ale výzkum pokračuje. Podzemní laboratoř Bendretto 1, 5 km pod povrchem údolí Ticino na jihu země nedaleko hranic s Itálií zahájila v listopadu 2020 experiment, který podrobně ověřuje mechanismus vzniku mikrootřesů způsobených vháněním studené vody do zemských hlubin, což je jedna z technologií energetického využívání podzemního tepla. Vědci jsou přesto přesvědčeni, že se jim podaří najít způsob, jak i v hustě obydlené zemi využívat geotermální energii bezpečně.
V posledních měsících se množí informace, že řada start-up firem, ale i zavedených globálních společností se vydává touto cestou. Australská společnost Legacy Global Green Energy (LGGE) začátkem dubna představila plán, jak pro geotermální energii využít jako klíčovou infrastrukturu ropné a plynové plošiny v Severním moři u Velké Británie. Spojené království má jen v Severním moři 470 zařízení, jejichž využitelnost se blíží ke konci a náklady na jejich demontáž se odhadují na miliardy USD. Celosvětově má ropný a plynárenský průmysl tisíce offshore platforem, které do 30 let zastarají nebo jejichž zásoby budou dočerpány. Podle LGGE by se ropné a plynárenské plošiny mohly stát základnou geotermálních zdrojů pod mořským dnem. Společnost už otevřela pobočku ve skotském městě Aberdeen známém jako brána ropného průmyslu v Severním moři a věří, že je přemění v hlavní město geoenergetiky, která bude spolehlivou zelenou elektřinou zásobovat Skotsko, Velkou Británii a země severní Evropy. Investice do geotermální energie v poslední době ohlásily i giganti, jako například americký Chevron nebo jeho britský rival BP.
U Chevronu jde již o druhou kapitálovou injekci do projektů na využití geotermální energie během letošního roku. V březnu společnost vložila $25 mil. do švédské investiční firmy Baseload Capital, která financuje vývoj a provoz zařízení pro tepelnou geotermální energii. Měsíc předtím Chevron společně s BP podpořil $40 mil. kanadský start-up Eavor, který vyvíjí podzemní systém skladování energie v uzavřeném okruhu s využitím geotermální energie. V květnu se k Mezinárodní geotermální asociaci připojil prostřednictvím své dceřiné společnosti také další petrolejářský obr. Shell Geothermal BV sídlí v Haagu a zaměřuje se rozvoj geotermální energie v Nizozemsku. Velké ambice má v této oblasti i Google. Internetový gigant hodlá provozovat svá datová centra a infrastrukturu v Nevadě nejpozději od roku 2030 zcela na čisté bezuhlíkové energii. V květnu společnost podepsala dohodu o využívání geotermální energie nové generace se start-upem v oblasti čisté energie Fervo Energy. Pomocí kabelů z optických vláken uvnitř vrtů chce Fervo Energy shromažďovat údaje o průtoku, teplotě a výkonu geotermálního zdroje v reálném čase, což umožní zlepšit výkon, řídit energetické toky v hlubinách, a optimalizovat využívání geotermální energii na různých místech celého světa.
Podzemní laboratoř Bendretto 1, 5 km pod povrchem údolí Ticino na jihu země nedaleko hranic s Itálií zahájila v listopadu 2020 experiment, který podrobně ověřuje mechanismus vzniku mikrootřesů způsobených vháněním studené vody do zemských hlubin, což je jedna z technologií energetického využívání podzemního tepla. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim podaří najít způsob, jak i v hustě obydlené zemi využívat geotermální energii bezpečně. tisková zpráva
V Keni bude ještě letos uvedena do provozu jednotka Olkaria s výkonem 83 MW. Ve střední a východní Evropě má významný potenciál zejména Maďarsko, jižní a východní Slovensko, východní Rakousko a severní Chorvatsko. Podle odhadů má například Slovensko možnosti až kolem 5, 5 GW. Jde zejména o hydrogeotermální potenciál podzemní vody s teplotami 45 až 130 stupňů Celsia využitelný pro dálkové vytápění a průmyslové a zemědělské aplikace. V Česku jsou hydrotermální zdroje omezené a mělké, tedy na relativně nízké teplotě. K vytápění se okrajově využívají v Děčíně, Ústí nad Labem a Benešově nad Ploučnicí. Mělké vrty a podzemní tepelné výměníky by se ale v ČR daly dobře využívat ke chlazení, což by přineslo úsporu primárních energetických zdrojů. Jako každý zdroj, má i geotermální energetika svá úskalí. Ve Švýcarsku došlo v letech 2006 a 2013 k menším zemětřesením, která prokazatelně souvisela s hledáním geotermálních zdrojů. Další práce na obou projektech byly tehdy zastaveny, ale výzkum pokračuje.