Obal Na Rezervní Kolo
Velmi významným prvkem zahrady je motiv jeřába letícího k atomovému dómu a zvěstujícího mír. Starý dub je symbolem ochránce města. V zahradě je umístěna i vzácná, více než tři sta let stará kamenná lucerna ozařující tento malý kousek světa. Z japonského obřadu vůní jsou použity kamenné tvary, mající vztah k Příběhu prince Genji napsanému před dvanácti sty lety. Jediné, co v této zahradě stále chybí je přítomnost vody. Botanicko–zoologické expozice Asijská zahrada leží na území původní botanické zahrady na ploše asi 2 ha, nově byla rozšířena až na území dnešního DinoParku. Vznikala postupně od roku 2004. Její zatím poslední fáze byla dokončena v roce 2010 stavbou dvou jezírek na místě bývalého rozária. Ve výsadbách převažují pěnišníky (Rhododendron), cypřišky (Chamaecyparis), javory (Acer), zimostrázy (Buxus), tavolníky (Spiraea), hortenzie (Hydrangea) a bambusy. Podrost tvoří funkie (Hosta), čechravy (Astilbe) a bergénie (Bergenia), které svou pestrou paletou barev listů a květů oživí i stinná místa pod vysokými stromy.
Long Description: Japonská zahrada Šówa-en byla vybudována po více než dvouletých prípravách na území puvodní botanické zahrady v roce 2004. Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má pan Eišin Harada, predseda Japonské zahradní asociace, umelec a filosof, který projekt vytvoril, v Japonsku ho pak v predbežné podobe sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do soucasné podoby. Tato japonská zahrada je pojata jako prevážne kamenná. Rostliny jsou pouze doprovodným prvkem celé kompozice. Zahrada vytvorená u mohutného dubu není rozsahem velká, její výmera je asi 150 m2, je však plná nejruznejších symbolu navozujících japonské tradice a filozofii i vazbu na Plzen. Japonská zahrada Japonská zahrada Asijská zahrada Asijská zahrada Hlavním motivem zahrady jsou tri velké kameny, vyjadrující tri podoby budhy Amidy, který chrání lidi od zla. Kamenný symbol trí budhu je zároven vyjádrením míru a pripomíná tzv. Atomový dóm v Hirošime. Tato památka na výbuch atomové bomby je pozustatkem unikátní stavby Prumyslového a obchodního paláce, budovy, kterou projektoval ceský architekt Jan Letzel a která jediná zustala po výbuchu v Hirošime stát.
Výslunná místa kolem jezírek zdobí asijské kosatce (Iris), denivky (Hemerocallis), rdesna (Polygonum, Aconogonum), prvosenky (Primula), rozchodníky (Sedum) a řada dalších. Nechybí ani pro Japonsko posvátný strom pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata) či čínská živoucí fosílie jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jehož podoba se za posledních 100 miliónů let prakticky nezměnila. Propojením se zoologickou částí, kterou představuje soustava devíti šestibokých domků s přilehlými voliérami a zasíťované expozice s rybníkem, vznikl ucelený unikátní biotop s vyslanci jednotlivých asijských druhů zvířat. Jedinečnost expozice spočívá v tom, že na tak malém území mohou hosté při svých toulkách potkat spoustu obyvatelů vybraných oblastí, často endemických druhů, ale především, málo kdy chovaných v jiných zoologických zahradách. Vybrané biotopy zahrnují regiony jako jsou Východní Čína (např. bažant sečuánský (Phasianus colchicus strauchi), Sumatra (např. bažant Salvadorův (Lophura inornata), sojkovec dvoubarvý (Garrulax bicolor), Vietnam (např. bažant vietnamský (Lophura hatinhensis), sojkovec modrotemenný (Garrulax courtoisi), hraboš levanský (Microtus guentheri).
Všechny cesty protíná symbol jeřába, který vede lidi z pozemského světa do světa božstev (astrální sféra). Další účastníci projektu: Hiraaki Kishimoto, Ryoto Kishimoto, Makoto Kawagashi, Tomoya Hirai, Masataka Namba. Přípravné a doprovodné práce vykonávali pracovníci z firmy pana Přemysla Písaře. Fáze projektu: V roce 2001 - prvotní myšlenky realizace Březen 2002 - vytipováno celkem šest míst Do června 2003 - příprava projektu a jednání Další rok byl věnován sestavení jednotlivých částí zahrady i celé kompozice jako celku v Japonsku. Transport ve dvou kontejnerech. 2004 - 17. 2004 příprava okolí Körnerova dubu 18. 2004 vykládají japonci první kamión s materiálem 19. 2004 výběr a dovoz hlavních kamenů z lomu v Tisu u Blatné (Hiraaki Kishimoto) 20. 5 - 10. 6. 2004 vlastní realizace (nejprve uložení tří velkých kamenů vzadu - symbol tří budhů, ukládání lamp a stavba pohoří tj. Ostrov nesmrtelných, položení nákresu jeřába na plochu zahrady, vyhloubení plochy pro tři řeky, betonování plochy, vzor jeřába nejprve poskládán na nečisto, stavba řek, používaní vlastní malty, ukládání kamenů, byla nutná oprava dlažby kolem dubu a zkrácení dlaždic, protože je zahrada o půl metru delší, štěrkování cest a polí, výsadba okolních rostlin... ) 12.