Obal Na Rezervní Kolo
Běžný člověk je schopen zachytit zhruba 3 znaky nebo číslice za 0, 2s. Trénovaný jedinec je schopen zachytit i 8mi znakové nebo číslicové skupiny za tak krátkou dobu. Že se nedá "hhčoáop" nebo "3208302" zapamatovat za 0, 2s? Ale dá, věřte mi:-) Existují na to přímo programy, které tyto typy cvičení generují. Zkuste je a trénujte. NASAZUJTE OKO LÉPE Když čtete, obvykle se díváte na začátek slova. Třeba na novém řádku. Netrénovaný člověk přesouvá svůj pohled na první písmeno prvního slova. Trénovaný přesouvá svůj pohled na začátek druhého slova na prvním řádku. Případně pokud je delší tak někam doprostřed prvního slova. Díky tomu, že oko má záběr pohledu ve tvaru elipsy na šířku, si můžete dovolit zaměřit pohled více doprava než na začátek. Oko totiž první písmenka zabere. Vy tak postihnete větší prostor a text přečtete stejně. Chce to trochu cviku, avšak opět na každém řádku ušetříte poměrně hodně času. A čím více budete trénovat rozšiřování rozpětí, tím větší budete elipsy používat, tím více slov přečtete a rychlost půjde radikálně nahoru.
Už se vám někdy stalo, že jste přes den nemohli něco pochopit a druhý den vám to najednou "došlo"? Ve skutečnosti vám to nedošlo, ale váš mozek během spánku informace zpracoval a blahodárný REM spánek je dokázal v mozku poskládat do souvislostí, které jste přes den neviděli. Ano, spánek dokáže při vylepšování paměti zapojit inteligentnější mechanismus, než si myslíme. REM fáze spánku totiž testuje a buduje spojení mezi obrovskými zásobami informací. Dosahuje toho pomocí prapodivného algoritmu cíleně vyhledávajícího ty nejvzdálenější, nejméně zřejmé asociace. Není divu, že Mendělejev vymyslel periodickou tabulku ve spánku! Spící mozek pomocí způsobů, které by váš bdící mozek nikdy nenapadly, spojí dohromady rozporné sady informací, což má za následek působivé dovednosti při řešení problémů. Pokud se vám během dne zdá, že už je váš mozek tak unavený, že do něj nic dalšího neuložíte, zdřímněte si. Odborníci z Kalifornské univerzity zjistili, že když si během dne zdřímnete na 90 minut, resetuje se vám krátkodobá paměť a zapamatujete si mnohem více, než kdybyste si nezdřímli a šli si místo toho odpočinout k televizi nebo ke knize.
3. Nemusíte se učit pořád na stejném místě Na internetu najdete často radu, která tvrdí, že byste si pro učení měli vyhradit nějaké speciální místo, na kterém se budete vždy učit. I já si to velmi dlouho myslel. Moje přesvědčení změnil až jeden vědecký výzkum, na který jsem narazil. Studenti byli v tomto experimentu rozděleni do dvou skupin. Skupina A se učila dvakrát ve stejné místnosti a skupina B se učila rovněž dvakrát, ale pokaždé někde jinde. Poté následoval test v zcela odlišné místnosti. Jak už můžete sami uhádnout, lépe si vedla skupina B, která se učila v různých místnostech. Výsledek byl přisuzován tomu, že když se učíte na více místech, poskytujete mozku bohatší kontext, ve kterém se informace učí. Tím pádem máte více "paměťových háčků", na které můžete informace zavěsit. Druhá teorie říkala, že se mozek na stejném místě jednoduše nudí. Zachoďte do koše přesvědčení, že byste se pořád měli učit na stejném místě. Vždy však pamatujte na několik zásad, které by vaše studijní místo mělo dodržovat: Mělo by být uklizené Měl by tam být klid Nemělo by tam být moc věcí, které vás mohou vyrušit (hry, časopisy, lidé) Měli byste tam mít všechno, co potřebujete k učení 4.
Co je více zarážející, studie Univerzity of California Irvine odhalila, že se člověk rozptýlí už po 11 minutách. To samé platí pro dlouhodobější soustředění. Mnoho z nás není schopno věnovat 6–12 či více měsíců tomu, abychom se naučili novou dovednost, protože máme nespočetné množství nových projektů, nápadů a koníčků, které nám stojí v cestě. A jakmile se naše pozornost přesune k něčemu novému, je mnohem složitější najít znova tu vášeň a drive pro zdokonalování předchozí dovednosti. Jakmile jste si definovali podmnožinu dovedností, které vám umožní maximální výsledky, soustřeďte se výhradně na zlepšování těchto dovedností a snažte se vyhnout učení dalších věcí, dokud si ony dovednosti neosvojíte. 4. Opakovat, opakovat, opakovat V tomhle bodě často bojujeme. Většinou nechceme slyšet, že abychom se v něčem zdokonalili rychleji, vyžaduje to praxi. Učení vyžaduje pravidelnost a trpělivost při provádění jedné a té samé dovednosti znovu a znovu, dokud to nedokážete dělat podvědomě, bez toho aniž byste na to mysleli.
RYCHLOSPRINTY Velmi efektivní technika. Podstatou je, že přelítáváte pohledem slova rychlostí sprintu. Tj. tak, abyste je zaregistrovali, ale jejich obsah není tak důležité vědět. Hlavní je, aby se nerozmazávala. Takže klidně zrychlete na 500-700 slov za minutu. Stačí stránka či dvě. Pak zpomalte na úroveň, kdy jste schopni obsah zaznamenat. Tato technika je z psychologie, kdy člověk rychleji prožívá určitou situaci a při zpomalení má vyšší rychlost, než si myslel, že zvládne. Mozek začne pracovat v rychlejším tempu. A jaké jsou limity? Vysoce trénovaní jedinci dosahují zhruba 1000-1500 slov za minutu. Pro představu, česká stránka textu za cca. 12-20 sekund. Ano, nemusíš být superman, a opravdu se to dá naučit. Chceš-li se tedy rozvíjet, aplikuj výše uvedené, sežeň si zmíněná cvičení a vytrvej. Výsledky v řádu zlepšení o 100 procent uvidíš již za 2-3 dny intenzivního praktikování uvedených doporučení. Mohu také doporučit knihu od Davida Grubera nazvanou "Rychločtení, Rychlostudium a Info Management" (k zakoupení na), či online kurz skrze.
A jak je možné, že při rychločtení dokážeme více porozumět textu než při obyčejném čtení? Je to z toho důvodu, že náš mozek dokáže pracovat rychleji, než my dokážeme číst. To je také důvod, proč nám při čtení mohou občas odbíhat myšlenky někam jinam – mozek se u čtení chvílemi nudí. Pokud dokážeme zvýšit rychlost našeho čtení, tak náš mozek nebude mít čas na jiné myšlenky, protože bude muset zpracovávat více textu a bude dostatečně vytížen. Já osobně využívám rychločtení už několik roků. Pokud se i vy chcete o rychločtení dozvědět více informací nebo se chcete rychločtení naučit, můžete zdarma vstoupit do neplacené části online kurzu od Davida Grubera, který vás rychločtení naučí. Prohlédnout kurz > > Všechny neplacené části kurzu rychločtení si můžete přehrát ZDE > >
5 důvodů podle Godina, které můžou za to, že nebudete v něčem nejlepší na světě: Dojde vám čas (a skončíte). Dojdou vám peníze (a skončíte). Začnete se bát (a skončíte). Nebudete to brát vážně (a skončíte). Ztratíte zájem (a skončíte). Psychologové studovali jev známý jako přechodný cyklus. Je to cyklus progresu, kterým procházíme, kdykoliv zažíváme změnu nebo něco neobvyklého, jako třeba nějakou tragédii nebo příležitost se naučit něco nového. Když začínáme něco nového, zažíváme pocit euforie. Proto jsme tak závislí na sociálních sítích. Pokaždé, když vidíme nové upozornění, vyplaví se v našem těle dopamin. Jakmile odezní fáze líbánek, zažijeme propad a náš progres začíná stagnovat či dokonce slábnout. A tam většina z nás skončí. Důvod, proč je tohle důležité, je, že jakmile víte, kdy propad přijde, je jednodušší s tím bojovat. Ještě důležitější je, že ona propast je tam proto, že ti vytrvalí se na konci svezou na vítězné vlně. Takže, jinými slovy o vylepšení učení: Napodobujte již existujícího odborníka a neobjevujte, co je už známo.
Dále si zkuste těsně před testem na kousek papíru napsat informace, které si myslíte, že můžete zapomenout. Tenhle tip už možná děláte teď. Příklad: stále neumím vzorec x. Raději si ho před testem napíšu na papír. Běžte do obchodu kupte si bločky a pište, pište, pište. Zaručuji vám zlepšení známek. Jak se lépe učit – Metoda taháku Náš mozek se nejlépe učí, když někoho něco učí. Můžete si to ověřit v článku pyramida učení. Když to víme, měli bychom tohoto principu využít. Vezměte si doma malý papírek a napište si na něj tahák. Může se jednat o učivo, která má 10 A4 ale snažte se látku vměstnat na polovinu A5. Tím mozek vycvičíte, aby neustále vyhodnocoval informace, hluboce nad nimi přemýšlel a hlavně se naučíte poznat, které jsou důležité a které nikoliv. Zmíněná metoda vám pomůže si zapamatovat to nejdůležitější, látka se vám zapíše do mozku. Při tvorbě taháku musíte přemýšlet, formulovat věty jinak, zkracovat. Přesně tak se mozek učí, přemýšlí o materiálu a snaží se ho pochopit jako celek.
Nejlepší z nejlepších na světě rozumí tomuto "tajemství" jak se učit rychleji a stát se tím nej. Protože to však nezní moc přitažlivě, zřídkakdy někdo důležitost opakování zdůrazňuje. Odborný výkon je primárně důsledkem odborné praxe, ne pouhého talentu. K. Anders Ericcson, vědecký výzkumník z Florida State University vysvětluje ve své práci: "Lidé si myslí, že odborníci musí mít nějaké speciální a lepší nadání než obyčejní lidé, protože věří, že odbornost je kvalitativně odlišná od obyčejnosti. Tohle odradilo vědce od toho, aby systematicky zkoumali odborníky a zaznamenávali jejich výsledky, co se týče zákonů a principů obecné psychologie. " 5. Vyhledávejte okamžitý feedback V šedesátkách, kdy byli ještě neznámá středoškolská kapela, jeli Beatles do Hamburku v Německu, kde hráli v místních klubech. Nebyli dobře placení. Akustika byla hrozná. Publikum bylo nevděčné. A co se ze své hamburské zkušenosti Beatles naučili? Hodiny a hodiny hraní, praxe a okamžitý feedback, to všechno je nutilo k tomu, aby se neustále zlepšovali.
Musí informace hledat hluboko v zákoutích mozku, aby si vzpomenul. Možná to tak máte i v běžném životě, že po napsání testu si mnoho věci uvědomíte a hodně vám toho dojde. Stejný efekt má domácí test! Neříkám, že toto máte dělat před každou písemkou a testem. Jen říkám, že to může být zajímavá a hlavně účinná metoda studia. Kterou byste měli provádět před důležitými testy. Garantuji vám, že cvičné testy vám nesmírně pomohou. Cvičný test upevní vaše znalosti a pomůže vám si uvědomit, co byste se měli ještě doučit. Běžné pročítání textu je neefektivní, jelikož si nic nezapamatujete (jenom pasivně zapojujete mozek) tento způsob vám navíc poskytuje iluzi, že látku umíte, i když to není vůbec pravda. Cvičné testy jsou neúprosné, neošálíte je, poskytnou vám důležitou zpětnou vazbu. Zjistíte, co skutečně umíte, co neumíte. A informace si lépe zapamatujete. Nezbytné je, abyste test co možná nejdůvěryhodněji napodobili. Stanovte si časový limit, posaďte se do lavice, pokud možno cvičný test napište ve třídě, nepoužívejte během testu mobil, facebook a další věci, které jsou při testech zakázány.