Obal Na Rezervní Kolo
Plůdky při dozrávání tmavnou a lákají zejména kosy. Chuť je druh od druhu jiná, nejlepší jsou tak zvané Saskatoon berry muchovníky pocházející z oblasti Saskaatchevan v Kanadě. Množí se roubováním či očkováním na jeřáb a hloh, popřípadě semeny. Potomstvo ze semen však nemívá chuť mateřské rostliny. Roste, kvete a plodí i v polostínu. Plot vytvořený z muchovníků může dosáhnout výšky až tři metry, optimální šířka je okolo 1 metru. Řeže se v době vegetačního klidu, další vhodný termín je po sklizni plodů, tedy v červenci a srpnu. Jinou rostlinou, kvetoucí též v dubnu a květnu a zrající v červenci, je višeň plstnatá (Prunus tomentosa). Její keře dorůstají do výšky 1, 5 – 2 metry a do stejné šířky. Lze je dobře tvarovat řezem mimo vegetaci a po sklizni ovoce. Poroste na všech slunných stanovištích s výjimkou míst s těžkou jílovitou mokrou půdou. Množí se zpravidla z výsevů, lze ji však i očkovat a roubovat na třešeň ptáčnici. Je prý výbornou podnoží pro malé stromečky meruněk. Stejně jako muchovník sklízí i ji ptactvo.
autor: RNDr. Šárka Svo... | přidáno: Středa, 14. Září 2016 - 17:10 Přírodní zahrada, stejně jako každá jiná, má svoje hranice. Ty musíme respektovat. Pozemek je vhodné ohraničit kromě oplocení i živým plotem. Výhody živého plotu Ochráníme tak pozemek před nechtěnými pohledy a vhodně využijeme prostor. Jak by měl živý plot vypadat Velmi vhodnou variantou je živý plot, který bude tvořit stromové patro a keřové patro. Výhodné je vybírat keře i stromy (nebo alespoň část) s jedlými plody, čímž splníme dva účely tj. živý plot a úroda zdravých plodů. Upřednostňujeme volně rostoucí keře oproti stříhaným. Zamyslete se i na vhodném umístění živých plotů, aby v budoucnu nedocházelo ke zbytečným sousedským sporům. Naše živé ploty udržujeme po dohodě se sousedy. Možná si rádi otrhají rybíz, který plotem přesahuje na jejich pozemek. Váš strom by ale neměl zabírat "půl jejich zahrady":).
6. 2. 2021 Hranici pozemku lze vymezit také ostružiníky, ostružinomalinovými keři a maliníky a to pnoucími, které potřebují oporu. Postačí natáhnout několik pater drátu ve vzdálenosti 40–60 cm od sebe a na ně rostliny vyvazovat. Maliníky potřebují ještě další opatření. Na rostlině ponecháme nově přirůstající výhony a vyplozené buď na podzim, nebo na jaře odstřihneme. Nové, nad míru bujné výhony po jaru zkrátíme. Pnoucí maliníky a keře ostružinomalin jsou za mírných zim jen částečně opadavé. Sázejí se 0, 5–1 m od sebe. Mají-li rostliny bránit vstupu psů či drůbeže na naší zahradu, první patro natahujeme dosti nízko nad zemí, aby se pod ním nezvaný host neprotáhl. Trnitý ostružiník Karaka Black Rostliny jsou ostnité, ve druhém až třetím roce vytvářejí špatně prostupnou hráz, v červenci obalenou lákavým ovocem. Ovoce láká i ptactvo. Pokud jsou sazenice hůře dostupné, snadno se množí hřížením, lze je i zjara a v létě řízkovat. Čerstvě zakořeněné a na podzim vysazené sazenice chráníme před mrazy vyšší vrstvou mulče.
Pokud hledáte na svou zahradu tak trochu netradiční ovoce, které musí přejít slabým mrazem, aby se dalo konzumovat, je mišpule tím správným řešením pro vás. Rakytník jistě není třeba více představovat. Tento citroník východu k nám doputoval sice již před mnoha lety, ale více jsme se o něm dozvěděli teprve nedávno. Tato dřevina je stále ještě nyní podrobována podrobnému vědeckému průzkumu, který se zabývá možnostmi uplatnění zdravých plodů v medicíně. S jejich sklizní to ovšem není vůbec jednoduché. Zralé jsou koncem podzimu, ale kvůli vysokému obsahu šťávy poměrně snadno praskají. Buď je lze z větviček ostříhat nůžkami, nebo si počkejte na první větší mráz, kdy lze plody z větviček již normálně otrhat. V praxi se často stříhají celé naplozené větvičky a zpracovávají se z pohodlí domova, pokud ale nechcete tímto způsobem rakytník každý rok prořezat, pak vás ruční sklizeň nemine.
Může jím být substrát, rašelina, kompost, listí. V dalších letech snesou výhony mrazy bez větší újmy. Odrůdy Tayberry Gorda, Zwarte Framboise, Bristol, Karaka Black nevytvářejí podzemní výběžky, neobjevují se tedy jinde, než je vysadíme. Zwarte Framboise, plazivé výhony maIiníku východního jsou nepříjemně trnité. Podobně např. odrůda Bristol. Maliny pnoucích keřů se mohou od svých známějších vzpřímeně rostoucích mohou odlišovat barvou plodů, i tím kdy zrají. Remontantní plodí a zrajou poprvé v srpnu a podruhé začátkem příštího léta. Maliníky však rády odnožují a zaplevelují okolí. V sousedním trávníku často sečeném to nebývá problém, ale u plotu je mnohdy nezastaví ani podezdívka se základy v půlmetrové hloubce. Pruty malin k drátěnce nevyvazujeme, ty skrze ní pravidelně proplétáme, tak jak přirůstají. Když si malin měsíc nevšimneme, narostou tak, že je už neohneme. Musíme je tedy k drátěnce přivázat. Malinoostružiny, maliny a ostružiny jsou poměrně vzácné a dobré ovoce. Pokud o ně pečujeme, dají výnos i několik kg ovoce za sezonu.