Obal Na Rezervní Kolo
158 s. Inventáře a katalogy archivní správy min. vnitra v Praze; sv. 4. Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj] Obrázky, zvuky či videa k tématu Archiv České koruny na Wikimedia Commons Digitalizované edice fondu Archivováno 2. 4. 2013 na Wayback Machine Digitalizované archiválie AČK – projekt Monasterium
Ve snaze o vzdělání širokých vrstev praktických zemědělců založil v roce 1902 časopis nový, "Chov hospodářských zvířat". Vycházel v měsíčních intervalech a bylo to první české odborné periodikum věnované chovu zvířat, mlékařství, pícninářství, zvěrolékařství a částečně i ostatním odvětvím zemědělské výroby. Vydával ho za nemalých obětí vlastním nákladem a jeho hlavním redaktorem zůstal až do roku 1939. Obětavě mu pomáhali přátelé a zvláště jeho manželka, která na vydávání časopisu přispěla i svým věnem. Po jmenování dr. Taufera inspektorem chovu koní v r. 1908 u Ústředního sboru zemědělské rady moravské převzala časopis do svého majetku Společnost pro zvýšení zemědělské výroby, s. r. o. v Brně, jejímiž členy byli Josef Taufer, zvěrolékař a agronom František Hrbáček-Vrla a agronom Jindřich Mackovík, oba inspektoři moravské zemědělské rady. Dr Taufer vedl časopis po stránce redakční, inspektor Hrbáček-Vrla si vzal na starost rozšíření časopisu a administrativní záležitosti a inspektor Mackovík převzal vedení finančních záležitostí.
Švýcarský doktorský diplom mu byl po nových přísných zkouškách nostrifikován na Vysoké škole zvěrolékařské ve Lvově, a tak získal také rakouský diplom doktora veterinární medicíny. Ministerstvo orby přidělilo v roce 1908 dr. Taufera k Ústřednímu sboru zemědělské rady moravské v Brně, kde byl jmenován inspektorem chovu koní. V této funkci zůstal až do konce světové války, kdy byl jako ministerský rada povolán za přednostu oddělení živočišné výroby v ministerstvu zemědělství. Byl tak pověřen organizací živočišné výroby v celé republice. Zasloužil se o zřízení Výzkumných ústavů pro výrobu živočišnou v Praze a v květnu 1921 byl na jeho návrh usnesením Moravského zemského výboru zřízen v Brně Zemský výzkumný ústav zootechnický. Zvláštní pozornosti zasluhuje jeho vydavatelská a redaktorská činnost. V roce 1894 začal vydávat první odborný a stavovský měsíčník českých zvěrolékařů "Zvěrolékařské rozhledy", později přejmenovaný na "Časopis českých zvěrolékařů". Vydával jej až do roku 1902. Byl však zklamán malým zájmem zvěrolékařů, kteří do časopisu nepřispívali ani jej finančně nepodpořili.
V období největšího rozvoje měl Chov hospodářských zvířat 8 až 10 tisíc stálých odběratelů. Za světové války doznal jako jiné odborné časopisy újmy, avšak vycházet nepřestal a nepříznivou dobu šťastně překonal. Po válce, kdy Taufer pracoval na ministerstvu, řídil časopis Hrbáček-Vrla. Za necelé dva roky byl Taufer povolán za profesora zootechniky na Vysokou školu zemědělskou v Brně, přestěhoval se zpět do Brna a ujal se opět redakce časopisu. Po založení Zemského výzkumného ústavu zootechnického, jehož ředitelem byl rovněž jmenován, přešel časopis v r. 1924 do majetku ústavu. Od návratu z Prahy až do roku 1939 byl stále hlavním redaktorem. Vedl časopis buď sám, nebo s blízkými spolupracovníky Kříženeckým, Koudelou, Zlámalem, Munkem a Chyským ze Zemského výzkumného ústavu zootechnického. Prof. Josef Taufer jako zvěrolékař, inspektor chovu koní i jako profesor zootechniky byl stále v úzkém styku s praxí, věděl dobře, co našemu zemědělství a především chovatelství chybí, a proto chtěl všemi možnými prostředky, které slibovaly úspěch, uplatnit své zvelebovací snahy.
a) zákona]. Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. průkazem totožnosti nebo osvědčením o státním občanství. Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o státním občanství popř. prostou kopii průkazu totožnosti; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději bezprostředně před konáním pohovoru; Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Splnění tohoto předpokladu se dokládá příslušnou listinou. b) dosáhl věku 18 let [§ 25 odst. b) zákona]; c) je plně svéprávný [§ 25 odst. c) zákona]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst.
Bude proto se Vašem vlastním zájmu, abyste se již nyní pečlivě a úplně připravil. Při přípravách se řiďte těmito směrnicemi. Připravte si zavazadla tak, aby byla řádně převázána. Každá osoba si smí vzít zavazadla o celkové váze 50 kg. Do této váhy se nezapočítávají přikrývky, jídlo na 5 dní, kamínka – máte-li je – a nářadí všeho druhu, zejména též domácí nářadí (jako kbelíky, kartáče, košťata, smetáky atd. ). Všechna tato nářadí zabalte zvláště a označte je jako Werkzeug. Pokud jste se přihlásil u náboženské obce o příděl předmětů pro evakuaci, dostanete vyrozumění v nejbližších dnech, nepřihlásil-lii jste se dosud, oznamte ihned předepsané úřadovně, co potřebujete, a pokusíme se opatřit Vám dle možností scházející předměty. Příliš velká zavazadla budou vrácena a je proto lépe rozdělit je na 2 nebo více zavazadlových kusů. Za obal pro zavazadla se hodí cokoliv ( kufry, koše, pytle, nůše atd. Nedoporučují se však papírové balíky a obaly neskladné. Každé zavazadlo označte způsobem co nejtrvanlivějším svým jménem a kromě toho si připravte do každého zavazadla lístek se svým jménem, příjmením a datem narození.
Bližší informace k nabízenému služebnímu místu poskytne: Bc. Marta Štefanová, vedoucí sekretariátu ředitele a personalistka tel. : 553 607 253, e-mail: vrchní rada PhDr. Karel Müller ředitel Zemského archivu v Opavě Vyvěšeno dne: 03. 06. 2022 Sejmuto dne: vytisknout e-mailem
Se židovským pozdravem odesílatel: Židovská náboženská obec Praha, Místní úřadovna Týn nad Vltavou. " Číst dál...
Archiv České koruny Poloha Adresa Česko Další informace Rejstříkové číslo památky 158 ( NKP) ( Pk • MIS • Sez • Obr • WD) multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky. Archiv České koruny ( latinsky Archivum Coronae regni Bohemiae - Archiv koruny království českého) je historický archivní fond Národního archivu (spadající do jeho prvního oddělení) zahrnující nejdůležitější archiválie dokumentující historii českého státu v období let 1158 až 1935. V roce 1988 prohlášen nařízením vlády národní kulturní památkou. [1] Reference [ editovat | editovat zdroj] ↑ Nařízení vlády č. 132/1988 Sb., o prohlášení Archivu České koruny za národní kulturní památku. [1]. Literatura [ editovat | editovat zdroj] HAAS, Antonín, ed. Archiv České koruny 1158-1935: inventář. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1961. 424 s. Inventáře a katalogy fondů Státního ústředního archivu v Praze; 14. JIREČEK, Hermenegild, ed. Korunní archiv český: sbírka státních listin Koruny české z doby od r. 1306 do r. 1378.
Jedním z těchto prostředků měl být dobře vedený časopis. Jen tím si lze vysvětlit jeho nezměrné lpění na vycházení časopisu, i když musel pracovat zdarma, ba i tehdy, když se následkem jeho vydávání ocital ve finančních nesnázích. Úkolem bylo vzbudit u zemědělců zájem o otázky živočišné výroby, přesvědčit je o jejich velkém významu v rámci zemědělského podniku, nabádat je ke zvýšené péči o chov hospodářských zvířat a usměrňovat jejich činnost ve všem, co s chovem souvisí. Postupem doby měl časopis seznamovat zemědělce s chovatelskými směry doma i v cizině a vychovávat z nich chovatele, kteří by nejen ovládali teoretické zásady chovu, ale kteří by své znalosti uplatňovali také v praxi. Zda se to časopisu za současného působení referentů pro živočišnou výrobu České zemědělské rady a činnosti Zemského výzkumného ústavu zootechnického podařilo, o tom svědčila chovatelsky vyspělá Morava i oni věrní příznivci, kteří po celá desítiletí časopis odebírali. V roce 1941 byl časopis převeden do zemědělského nakladatelství v Praze a sloučením jeho 40. ročníku, 25. ročníku časopisu České hospodářské zvířectvo a 11. ročníku časopisu Praktický chovatel vepřového bravu vznikl časopis Náš chov.