Obal Na Rezervní Kolo
Sršeň obecná (Vespa Crabro) s úlovkem a v její často typické poloze hlavou dolů Toxicita sršního jedu je dokonce oproti naší běžně se vyskytující včele medonosné, chované mnohými včelaři, několikanásobně nižší. Na straně druhé, množství jedu i možnost opakování vpichu žihadla může být u sršní vyšší. I přesto, že bodnutí může být vzhledem k většímu žihadlu a jistým chemickým látkám o něco bolestivější než třeba včelí, pro zcela zdravého člověka nepředstavuje větší nebezpečí a bolest včetně otoku zpravidla pozvolna odezní. U citlivých a především pak alergických osob je však nezbytné sršnímu bodnutí věnovat pozornost, stejně tak jako např. včelímu nebo vosímu. Netřeba asi příliš zdůrazňovat, že také v případě zásahu žihadlem do oblasti hlavy a krku, je vždy lepší bezprostřední odjezd k lékaři, a to zvláště v případech, kdy dotyčný neví, jaký účinek na něj bude hmyzí bodnutí mít. Sršeň obecná (Vespa Crabro), odpočívající na slunci Z častých návštěv přírody a vlastního pozorování sršní z bezprostřední blízkosti však mohu potvrdit, že i přes četná setkání s nimi, a navzdory všelijakým pověrám či předsudkům, je jejich reakce na přítomnost člověka zpravidla, a pokud vůbec, jen pozorovací.
Dělnice nepřetržitě hlídají vchod do hnízda. Po vylétnutí mladých královen a samců hnízdo postupně zaniká. Dělnice přestávají krmit larvy, které postupně chřadnou a slábnou. Na podzim vynášejí sršně z hnízda nedozrálý plod, který je mnohdy jedinou znatelnou známkou jejich přítomnosti. V blízkosti hnízda se často vyskituje Drabčík Sršní. Říše: živočichové Kmen: členovci Třída: hmyz Řád: blanokřídlí Podřád: žahadlovití Čeleď: sršňovití Rod: sršeň Velikost: 20-35 mm Velikost Královny: 23-40 mm
Sršeň obecná je větší a mohutnější než vosa. Největší bývá královna. Její délka těla se pohybuje v rozmezí 25-35 mm. Samci mívají 21-23 mm a dělnice 17-24 mm. Hlava má žlutohnědé zbarvení a po stranách jsou umístěny dvě velké oči ledvinovitého tvaru. Hruď je hnědá s typickou rudo-černou kresbou ve tvaru písmene U. Zadeček tvoří několik článků. První článek je červenohnědý, ostatní jsou žlutého zbarvení s černou kresbou. Blanitá křídla jsou s hnědým nádechem. Způsob života a potrava Sršeň obecná se zdržuje v lužních lesích nebo na loukách – tedy na místech, kde jsou vhodné podmínky pro její lov. Pro vytvoření hnízda vyhledává dutiny stromů. Těchto dutin však v přírodě ubývá a sršně se tak často usazují i u lidských obydlí např. v půdních prostorách. Narazit na ní můžeme v průběhu dubna až října. Sršní kolonii tvoří královna, dělnice, samci a mladé královny. Každý z této kolonie má svoji důležitou roli, kterou vykonává. Hnízdo je oválné o šířce 30 cm a délce 60 cm. Sršně loví převážně hmyz např. mouchy, motýly, včely, vážky nebo vosy.
Přece jen se však liší. Nejen ve velikosti (která může přesáhnout 40 mm). Pojídají totiž včely a páchají masové útoky na včely. Mrtvé včely už do svého hnízda neodnášejí. Zabijí každou včelu, která jim přijde do cesty, ale jejich těla odhazují stranou. Cílem jejich útoku jsou totiž plásty. Kdyby sršně včely nevyhubily, včely by jim nedovolily dostat se k plástům. V plástech se nachází nevylíhlé včelí larvy, které mají mnohem větší výživovou hodnotu než dospělé včely. Jejich šťavnatá a výživná těla se stávají potravou pro larvy sršní. Jestliže královna přestane vylučovat feromony nebo plodit, její vlastní dcery (dělnice) proti ní povstanou a královna přijde o život. Její život však není zbytečný, neboť z komůrek plástů vylezou nejprve samci, a potom nové královny. Nové královny se spáří jen jednou a pak odletí pryč. Jejich existence je znamením, že se životní cyklus staré říše uzavřel. Sršně mandarínské bojují o potravu se sršněmi žlutavými. V boji sršně mandarínské velmi často (skoro vždy) vítězí.
Kde hledat jejich hnízda? V procesu vybírání vhodného místa k vytvoření hnízda má hlavní slovo královna. Tyto místa hledají v místech, kde je zvýšená vlhkost. Hnízdo mohou začít stavět uvnitř stromu nebo v lidských obydlích - na půdách, pod střešními taškami a na jiných temných a vlhkých místech. Jakým způsobem se jich zbavíme, když ohrožují naše zdraví? Pokud se rozhodnete odstranit hnízdo sami, není to příliš moudré. Doporučuje se zavolat hasiče, kteří vás problému zbaví. Ale pozor! Pro jeho odstranění se musí přesně vědět umístění hnízda. Nemůžete je zavolat a říct že občas nějaké vidíte, protože je nemusí hned najít a odjedou bez jakékoliv pomoci. Nejhorším obdobím, kdy se rozhodnete zbavit hnízda, je léto. A hlavně to raději zkoušejte v noci. Pro alergiky je odstranění hnízda nutností. Pokud nechcete volat hasiče, zkuste odborné firmy, které vám od této situace rádi pomohou. Na podzim ale každé sršní společenství vymírá a poté si hledají jiné místo. Takže pokud se s nimi smíříte alespoň do podzimu, nemusíte nic řešit.