Obal Na Rezervní Kolo
V současné době je v muzeu celkem 32 objektů, z toho 7 chalup, 6 špýcharů a 2 stodoly. V zařízených interiérech a v dlouhodobých i sezónních národopisných výstavách je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století. Součástí polabského skanzenu je i stará škola a "zahrádky našich babiček". V dubnu a v prosinci se v celém areálu pořádají tradiční zvykoslovné výstavy "Jaro na vsi" a "Vánoce". Staročeská chalupa Bývalá přerovská rychta, která patřila až do konce 19. století zdejším kovářům a rychtářům Bělíkům. Roku 1895 ji zakoupil majitel přerovského panství arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský. Po čase se rozhodl zařídit ji podobně jako českou chalupu na Všeobecné jubilejní výstavě v Praze r. 1891. Podle jeho představ byl v místě i okolí vykupován starý lidový nábytek, obrazy, nářadí, nádobí apod. Tím byly zřízeny dvě síně a ty veřejnosti zpřístupněny r. 1900. Z národopisného hlediska představuje chalupa mimořádně pěknou ukázku vyspělého lidového stavitelství v Polabí.
Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem se rozkládá ve středu obce. Je situováno naproti původně gotické tvrzi přestavěné v renesančním období na čtyřkřídlý lovecký zámek, jehož polovina se později zřítila. mapa: Přerov nad Labem Mapa stabilního katastru z roku 1841 zachycující historické objekty převážně zděné konstrukce. Tmavě červená tvrz, bednárna se školou a kostel. Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie Historie muzea Podnět k založení národopisného muzea v Přerově nad Labem dal majitel brandýského panství Ludvík Salvátor z toskánské větve Habsburků. Již roku 1895, snad vlivem pražských národopisných výstav, byla pro účely muzea vykoupena panská kovárna a později též rychta. Výstavní objekt upravený na "staročeskou chalupu" byl v roce 1900 poprvé zpřístupněn veřejnosti. Právě toto datum řadí přerovské národopisné muzeum k prvním svého druhu ve střední Evropě. Od dnešního skanzenu však uplynula celá desetiletí, v nichž nalezneme světlé období našich dějin (pod širým nebem zde hráli pěvci Národního divadla) i dobu vyklizení muzea za nacistické okupace (sloužilo jako ubytování vysídlených obyvatel).
Rodinné vstupné pro 2 dospělé osoby a 2 až 3 děti vás vyjde na 270 Kč; dospělí zaplatí 100 Kč a senioři, studenti a děti do 15 let 50 Kč. S sebou si dokonce můžete vzít i svého pejska, velká plemena musí být vybavena náhubkem. Zaplatíte za něho vstupné 20 Kč. Samozřejmostí je, že si po svém pejskovi uklidíte to, co mu od jeho zadečku odpadne. Břístevská hůra. Foto: Wikimedia / Autor: Petr Vilgus / Do Bříství na zříceninu kaple Povýšení sv. Kříže Jen čtyři kilometry od Přerova nad Labem se nachází obec Bříství, a to hned u sjezdu z dálnice D11, což jistě ocení motorizovaní milovníci historických památek. Za obcí na Křížové hůrce, jejíž oficiální název zní Břístevská hůra, hned vedle 18. kilometru dálnice stojí zřícenina kaple Povýšení svatého Kříže. Kdo by si byl pomyslel, že toto místo u rušné čtyřproudovky je přírodní památkou, zapsanou do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000. Kochat se tu lze starými ovocnými stromy, značně zanedbanými, které dávají životní prostor teplomilnému stepnímu bylinnému společenstvu.
Z těchto stránek a zejména informačních tabulí umístěných přímo ve skanzenu byly čerpány některé časové a místopisné údaje.