Obal Na Rezervní Kolo
No a přejděme tedy k samotným receptům na nálevy. ➡️ Základní nálev Potřebujeme: 1, 5 litru vody, 3 dcl octa, 70 g krystalového cukru, špetka soli Jak na to: Vše smícháme ve větším hrnci, přivedeme k varu a krátce povaříme. Nálev pak necháme vychladnout a až studeným zaléváme houby ve sklenicích. ➡️ Kořenitý nálev Potřebujeme (ingredience na cca 2 kg hub): 780 ml vody, 220 ml octa, 90 g krystalového cukru, 25 g soli, 5 kuliček černého pepře, 1 kulička jalovce, 20 kuliček nového pepře, 1 hřebíček, 1 půl lžičky hořčičného semínka, půl lžičky koriandru Jak na to: Vše spolu povaříme asi 5 minut a necháme celou noc macerovat. Druhý den scedíme a zalijeme houby naložené ve sklenicích na zavařování. ➡️ Nálev na zavařované houby na italský způsob Potřebujeme: 3 l vody, 3 dcl bílého vinného octa, 30 g soli, 4 větvičky rozmarýnu, 6 hřebíčku, 2 větvičky tymiánu, 6 bobkových listů, 1 litr olivového oleje. Postup: Vše spolu dáme do hrnce a povaříme, když začne nálev vařit, přidáme kilo nakrájených hub a vaříme spolu dalších 5 minut.
Odebíráme je postupně. Před použitím každou porci v tekoucí vodě opláchneme. Výborné jsou k pečeným i grilovaným masům. Dále se hodí do polévek, omáček a salátů. A ještě kvašení bez mléka Očištěné houby alternativně nakrájíme na větší kusy a šest minut ovaříme ve dvou litrech vody, s dvěma lžícemi octa a lžičkou soli. Houby ochladíme studenou vodou a dáme okapat. Na pětilitrový hrnec si odsypeme dvacet lžiček soli a připravíme dva bobkové listy, čtyři stroužky česneku, pepř a nové koření. Přes noc na sítu odkapané houby ukládáme do kameniny a několikacentimetrové vrstvy vždy prosypeme hrubou mořskou solí. Překryjeme lněnou látkou a prkénkem, zatížíme kamenem. Pokud do tří dnů houby nepustí šťávu, dolijeme převařenou vodou tak, aby byly houby ponořené. Kvašené houby na pokračování Stane se, že houby rostou bídně nebo je sběrač líný, takže hub není dost. Můžeme je ale asi deset dnů po vrstvách doplňovat. Postavíme nádobu do sklepa a za tři týdny budou hotové – občas jen zkontrolujte, zda se voda neodpařila.
K dyž naprší a uschne tak akorát, aby večerní zprávy o houbařských žních zvedly z gauče i největší lenochy, nebývá pár následujících dnů v lese k hnutí, a co Nováci nevysbírají, blbečci rozkopou. Pokud jde navíc měsíc nahoru, uzavíráme sázky, která mluvicí hlava které televize užije jako první prima větu, že "na houby se dá chodit s kosou". Takyhoubaři rabují lesy a vytahují se plnými koši hub, které už nemohou na talíři ani vidět. (2012) *** Problém jenž by se dal nazvat krizí z nadúrody je, že houby se rychle kazí a pokud je chcete uchovat na časy kdy neroste nic, musíte je nějakým způsobem konzervovat. Dva způsoby – tedy sušení a nakládání do soli – jsme popsali ZDE. Zmínili jsme při té příležitosti i jeden velmi starodávný způsob. Jako nesterilizovaná čalamáda Dědeček Hříbeček z ruských lesů si jistě musel dávat pozor, aby ho někdo nesebral, nepokráje, nestrčil do sudu a nezatížil balvanem. Způsob kvašení u nás odpovědný za vznik vynikajícího a zdravého zelí se u dalších pokrmů dodnes praktikuje především východně od našich hranic.
Můžete přidat malé množství soli. Vychladlou směs uložíte do sklenic a zalijete šťávou, kterou houby pustily. Pokud je šťávy málo, dolijte ji převařenou vodou. Mezi směsí a víkem by měly zůstat zhruba 2 cm volného prostoru. Sterilace probíhá těsně pod bodem varu (cca 95 °C) necelou hodinu. Druhý den je potřeba sterilaci zopakovat. Sterilování Oblíbeným způsobem je také sterilování hub ve sladkokyselém nálevu. Nejprve je potřeba v houbách blanšírováním zahubit případné nežádoucí mikroorganizmy. Nakrájené, očištěné a propláchnuté houby vložte do vyššího hrnce s vroucí osolenou vodu. Na litr vody přidejte jednu čajovou lžičku soli. Blanšírování probíhá tak, že se houby pět minut vaří a během toho se sbírá vzniklá pěna. Poté se houby vyjmou na sítko, propláchnou a zchladí. Blanšírovanými houbami naplňte zavařovací sklenice. Podle chuti můžete do sklenic přidat také sezónní zeleninu nebo cibuli. Vše zalijte svařeným sladkokyselým nálevem, který se skládá z jednoho dílu octa, tří dílů vody, soli a cukru.
Aby jim zůstala ta nejlepší chuť a zároveň, aby zbylo nějaké místo v mrazáku? Tak na tenhle trik jsem nepřišla, ale připletla jsem se ve správnou chvíli na správné místo a byl tam ten správný člověk, co to umí… Vemete houby, dobře (pečlivě) je očistíte bez vody (pokud to půjde), pak nakrájíte na menší kousky nebo plátky, tak abyste je mohli nastrkat do zavařovací skleničky s dobrým uzávěrem. Budete je pěchovat do skleničky úplně na maximum, ale zase po Vás nechci lisovat houbový olej. Nic nepřidávejte, ani sůl, ani vodu, nic. Jen zašroubujte a první den sterilujte v hrnci s vodou po dobu 1, 5 hodiny (1 hodina a 30 minut). Hladina vody by měla sahat minimálně do 1/2 a maximálně do 3/4 výšky sklenic ( taky milujete zlomky? ). Je tedy moudré mít všechny skleničky stejně vysoké… Druhý den vezmete ty samé skleničky a budete je znovu zavařovat tentokráte 1h a 45 minut ( přerušovaná sterilizace). To je vše. Po otevření je nutné tuhle parádu hned zpracovat. Děkuji za tenhle výborný trik Míše ❤ sv aby jim zůstala co nejlepší chuť …
Chcete si vyrobit houbové zásoby na celý rok? S námi to půjde snadno. Na své plány myslete už v lese: aby bylo zpracování plodnic co nejjednodušší, již při sběru je pořádně očistěte. Jehličí z klobouků omeťte, nečistoty na nohách oberte nebo odkrojte. Když to neuděláte, nalepí se i na další, třeba mokřejší kusy a čištění doma je pak mnohem pracnější. Vyhněte se plísním Další důležitý krok je konzervovat jen zdravé plodnice bez plísní, červů a dalších napadení. Odříznutím plesnivého kousku se plísně nezbavíte, takže takto napadené houby radši hned vyhoďte. Nikdy nesušte ani příliš mokré houby, jako jsou babky. Právě ty jsou často napadené plísní, která třeba ještě není ani vidět a nakazí pak i okolní plátky. Jak správně nasušit houby Nejčastějším způsobem konzervace hub na zimu je sušení a má svá pravidla. Tradiční postup začíná jejich nakrájením na plátky silné asi tři až čtyři milimetry (vždy podélně, ideálně klobouk i nohu dohromady). Můžete je rozložit na papír či síto nebo navléknout na nit a pověsit.
Takto ošetřená zelenina vám vydrží i několik měsíců a zaručuje propojení všech chutí. Hodí se na ni skoro cokoliv, navíc nemusíte sklenice ukládat do lednice, ale chladná tmavá spíž jim naprosto postačí. Doporučujeme se vyhnout přímému slunečnímu záření. Nejpopulárnější jsou u nás určitě nakládané okurky. Při nakládání okurek se budete vypořádat s odvěkou otázkou – "S koprem nebo bez kopru? " Tento spor je snad ještě starší, než ten, zda kance podávat s šípkovou omáčkou nebo se zelím. Mimo okurek si určitě pochutnáte i na šalotkách, chřestu a paprikách. 2) Konzervace cukrem Cukr je výborným konzervačním prostředkem, jelikož brání rozvoji mikroorganismů. U této metody je důležité množství přidaného cukru. Některé recepty používají takové množství cukru, že se nemusí doplňovat sterilací. Jedná se třeba o sirupy. Ty můžete připravit z ovoce jako jsou citrony či rybíz, skvělý je ale i sirup z květů černého bezu či zázvoru. Ten vás v zimních měsících určitě postaví na nohy. Z ovoce si doma můžete udělat i výtečné kompoty.