Obal Na Rezervní Kolo
25 Prof. : Češi nebyli a nejsou rasisti (Kdo zpívá "Cikánský baron jsem já", je rasista? Jen "Romský baron" by bylo správně? ) Pozoruhodná etnická skupina asi v 9. století opustila severozápadní Indii a putovala přes Persii do Byzance a na Balkán. V Malé Asii označili nově příchozí slovem … Celý příspěvek → Prof. Jiří Frajdl, CSc. : Prezident Edvard Beneš se zasloužil o náš stát Významný československý a český politolog, sociolog, publicista, diplomat a také prezident Čs. republiky se narodil 28. 5. 1884 v Kožlanech v západních Čechách. Vyšel z rodiny lépe situovaného chalupníka, byl nejmladší z deseti dětí, ale rodina mu umožnila přece jen studium na … Celý příspěvek → Když Němci nemohli zavřít a zavraždit prezidenta Beneše, zavírali a vraždili jeho příbuzné Stále se u nás vyskytují všeznalci a písálci, kteří, jak se jen naskytne příležitost, plivnou si s gustem po bývalém prezidentovi Dr. Edvardu Benešovi. Lehce se pozná, že jednají v cizím zájmu, o lokaje a ohnuté hřbety nebyla u nás … Celý příspěvek → 80. výročí: Josef Gabčík a Jan Kubiš ─ hrdinové českoslovenští (video) Reinhard Heydrich byl, jak o něm mluví i britské dokumentární pořady, krvavou bestií.
V tomto případě šlo o Ústav soudobých dějin AVČR, kde pracuje Čapková. Tato instituce vykonává propagandistickou činnost proti České republice v zahraničí a doma propaguje socialismus. Jedná jako politický subjekt. Porušování etického kodexu zaměstnance AVČR Česko-americko-německý tým vedený Čapkovou od začátku plánoval, že kniha vyjde v překladech i v USA, Izraeli a České republice. V tomto plánu bohužel pokračovali i poté, co jsem upozornil na nedostatky jejich práce. Kromě blogu z února 2020, jsem vše doložil v obsáhlém recenzním článku, který vyšel v Českém časopisu historickém v č. 3/ 2020 ( Nad knihou o Židech a českém nacionalismu, s. 725-750). V roce 2021 vyšel anglický překlad mého recenzního článku v časopisech Comenius a Historia scholastica ( Did the Czechs Want the Holocaust? ). Vyšla i kritika od pracovníků Židovského muzea (v časopise Roš chodeš), vyšla kritika od historika Jiřího Peška (v Judaica Bohemiae), ale nic nepřimělo akademiky, aby svou propagandu zastavili, nebo aspoň uznali chyby.
Nizozemský portrét J. A. Komenského Jan Amos Komenský je pravděpodobně nejen jednou z nejčastěji zobrazovaných, ale také nejsnadněji rozpoznatelných osobností českých dějin. O Komenského fyziognomii máme poměrně přesnou představu díky soudobým podobiznám, které za učencova života vznikly zejména v Anglii a Nizozemí a staly se základem a častou inspirací pozdějších portrétů. K nejstarším vyobrazením patří podobizny v grafice již ze čtyřicátých let 17. století: vidíme na nich vážného muže s plnovousem, výraznými lícními kostmi, ostře řezaným obočím a výrazným nosem. ýrazným nosem. Alespoň krátkou zmínku si však také zaslouží dílo v kontextu českého prostředí více než pozoruhodné, které do dnešní doby provází živá debata týkající se právě identity zachyceného člověka. Jedná se o Podobiznu starého muže (kolem 1665) od Rembrandta Harmenszoona van Rijn (1606 až 1669) ze sbírek Galleria degli Uffizi ve Florencii. Fyziognomie starého muže odpovídá všem vyjmenovaným charakteristikám Komenského, a snad právě proto otázka, zda je, či není možné starce na florentském portrétu ztotožnit s moravským rodákem Janem Amosem Komenským, byla zejména ve dvacátých letech 20. století velmi plodná a živá.
Ukázka z knihy Michaela Romancova Deník N – rozumět lépe světu Svět 12. června 2022 15:45 Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na. Nejnovější z kategorie: Svět
Výklad nevysvětloval, proč by Češi měli čekat až na německou okupaci v letech 1939-1945 pro spáchání svého tajného přání. I socialismus byl v knize vyložen jako nějaké kolektivní spiknutí xenofobních Čechů, kteří toužili hlavně po vyhnání Němců a Židů a po spáchání Slánského procesu v roce 1952. Sovětský svaz prý za nic nemohl. Pachatelem jsou Instituty Akademie věd naší České republiky Ačkoliv se tenkrát hodně lidí naštvalo, cože si to ti Němci dovolují, hlavními autory této slátaniny byli čeští pracovníci Akademie věd. Hlavní organizátorka a editorka Kateřina Čapková pracuje na Ústavu soudobých dějin Akademie věd. Přesto, že by měla být odbornicí na 20. století, uvádí v knize na příklad, že Slánský vstoupil do KSČ až po válce, aby prý zabránil návratu nacismu. Je vůbec možné, aby akademický odborník tvrdil takovou pitomost? Dalším hlavním autorem je Michal Frankl, jenž pracuje na Masarykově ústavu Akademie věd a v knize zpracoval kapitolu o první republice a předchozí dobu ústavní monarchie.
Sociolog Max Weber psal o vztahu mezi protestantismem a kapitalismem a tvrdil, že kulturní aspekty náboženství, včetně protestantské pracovní etiky, jsou klíčové pro vznik ekonomických uspořádání. Romantismus měl velký prvek kulturního determinismu, který čerpal od spisovatelů jako Goethe, Fichte a Schlegel. V kontextu romantismu geografie formovala jedince a časem vznikly zvyky a kultura související s touto geografií, a ty, jelikož byly v souladu s místem společnosti, byly lepší než svévolně vnucené zákony. V teorii médií zastává mnoho spisovatelů názor, že politické uspořádání je určováno masmédii, které lidé vidí, a že tato média tím, že vytlačují jiné formy kultury, určují ekonomické a politické uspořádání. V moderním konzervatismu jednotlivci jako komentátor Patrick Buchanan a ekonom Robert Barro tvrdí, že chování politických uspořádání určují kulturní normy.
V tomto případě šlo o Ústav soudobých dějin AVČR, kde pracuje Čapková. Tato instituce vykonává propagandistickou činnost proti České republice v zahraničí a doma propaguje socialismus. Jedná jako politický subjekt. Porušování etického kodexu zaměstnance AVČR Česko-americko-německý tým vedený Čapkovou od začátku plánoval, že kniha vyjde v překladech i v USA, Izraeli a České republice. V tomto plánu bohužel pokračovali i poté, co jsem upozornil na nedostatky jejich práce. Kromě blogu z února 2020, jsem vše doložil v obsáhlém recenzním článku, který vyšel v Českém časopisu historickém v č. 3/ 2020 ( Nad knihou o Židech a českém nacionalismu, s. 725-750). V roce 2021 vyšel anglický překlad mého recenzního článku v časopisech Comenius a Historia scholastica ( Did the Czechs Want the Holocaust? ). Vyšla i kritika od pracovníků Židovského muzea (v časopise Roš chodeš), vyšla kritika od historika Jiřího Peška (v Judaica Bohemiae), ale nic nepřimělo akademiky, aby svou propagandu zastavili, nebo aspoň uznali chyby.
tel. : (+420) 545 211 000, (+420) 731 849 377 e-mail: REGISTROVAT PŘIHLÁSIT SE O NÁS KNIHY Člověk a náboženství Člověk a příroda Pro děti a o dětech Vzpomínky a současnost Poezie Sociální vědy Obrazové publikace PŘIPRAVUJEME No products in cart. DĚJINY A SOUČASNOST Opožděné vzpomínky Životopis, který se nevešel na jednu stránku Evelina Merová 239 Kč 191 Kč Přidat do košíku O KNIZE DOTISK Napoleon Paul Johnson 249 Kč 199 Kč A kde byl Bůh, když židé umírali v Osvětimi? Sedmatřicet svědectví těch, kdo přežili holocaust Jan Jelínek 345 Kč 276 Kč Poslední večeře Cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě Klaus Wivel 269 Kč 215 Kč Sokrates Člověk pro naši dobu Paul Johsnon 199 Kč 159 Kč Čtěte více Život papeže Jana XXIII. Thomas Cahill Mozart Zázračné dítě Paul Johnson Zakázaný obraz Intelektuální dějiny obrazoborectví Alain Besançon 495 Kč 396 Kč Darwin Portrét génia Paul Johnson Čtěte více Zústaňte s námi v kontaktu O NÁS KONTAKTY VELKOOBCHOD OBCHODNÍ PODMÍNKY nakladatelství Barrister & Principal, spol.
Právem požaduje autor diskusního příspěvku v Národním osvobození 5/2014 více poznání a znalosti základních pojmů. Jen nevím, zda se opírá o věrohodné informace. Zastává se habsburských panovníků, kteří prý nebyli žádní … Celý příspěvek → Z projevu Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Černínský palác, Praha, 2. října 1941 Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. To jsou věci, které můj úkol zde rozdělují … Celý příspěvek → Nemluvňata plakala a matky jim neměly co dát pít ani jíst I když mi v roce 1938 byly teprve čtyři roky, velmi dobře se na tuto hrůznou dobu pamatuji. Bydleli jsme v Lomu u Mostu. Tatínek byl horník, maminka švadlena, bratrovi byly dva roky. Vzpomínám si, jak nás tenkrát v roce … Celý příspěvek → Z historie hraničního horského lemování české vlasti K české zemi neoddělitelně patří i její pohraničí V našich novodobých dějinách jsou dva hvězdné okamžiky: 28. říjen 1918 a 9.