Obal Na Rezervní Kolo
Smrk (nejvyšší v Česku; nejizolovanější) Jizera (2. nejvyšší v Česku) (2. nejprominentnější tisícovka) Seznam vrcholů v Jizerských horách zahrnuje všechny tisícovky (hory s nadmořskou výškou nad 1000 m) a také všechny hory s prominencí (relativní výškou) nad 100 metrů v české i polské části pohoří. Seznam českých tisícovek vychází z údajů dostupných na stránkách [1] a z mapy na [2] a seznam nejprominentnějších hor z údajů na [3] a ze základních map ČR. [4] Jako hranice pohoří je uvažována hranice stejnojmenného geomorfologického celku. Seznam vrcholů podle výšky [ editovat | editovat zdroj] Seznam vrcholů podle výšky obsahuje všechny jizerskohorské tisícovky s prominencí alespoň 5 metrů. Celkem jich je 30, z toho 15 v české části (včetně vedlejšího vrcholu Bílá smrt) a dalších 15 v polské části (včetně 6 vedlejších vrcholů s prominencí 5-15 m). V Polsku se nachází i nejvyšší vrchol Jizerských hor Wysoka Kopa (1126 m n. m. ), o dva metry vyšší než český Smrk. # Vrchol Výška m n. m. Promi- nence Izolace (km) Souřadnice Stát 0 1.
Nejvýznamnější památkou je zde kostek Nejsvětější Trojice z roku 1890. Start - Kočičí kameny: Výlet začneme ne ve vsi, ale od křižovatky Zadní Studánka. Dostaneme se sem samozřejmě autem po silnici II/290 od Hejnice či z druhé strany z Desné, autobusem z Frýdlantu směrem na zmíněnou Smědavu. Od vlakové stanice Bílý Potok, konečné na trati z Raspenavy, je to sem asi 3 km. Prochází tudy zelená značka, po které se dáme severně vlevo od malého parkoviště, tedy podle tabule směrem k Bártlově boudě. K ní je to asi 700 metrů po silničce, ale od rozcestí nad boudou pokračujeme po ní dál i se zelenou. Komplikované je, že je to dál trochu obtížná orientace. Po zelené jdeme ještě 1200 metrů. Obejdeme půlkruhově mírný hřbet do Tišiny vpravo nad námi, přejdeme mírné údolí a na rovince pak zahneme vlevo zalesněnou strání dolu. Přejdeme přes dva potůčky a vlevo uvidíme blížící se louky od Bílého Potoka. Je zde lesácké parkoviště a úložiště dřeva, a přímo na něm zahneme kolmo vpravo. Lesní cestou stoupáme rovně asi 350 metrů, zahneme vpravo a vlevo a jsme u Kočičích kamenů.
(Královka, Slovanka, Bramberk, Černá studnice, Petřín a také rozhledna na Smrku). Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Na východě je páteří řeka Jizera, na západě pohoří odvádí vodu Nisa. Je zde taky velké množství umělých vodních ploch – přehrad, které jsou převážně sypané. K největším patří Josefův Důl, Souš a Bedřichovská přehrada. Turisty je velmi vyhledávaná tzv. protržená přehrada ležící na říčce Bílá Desná, jejíž protržení v roce 1916 bylo velkou tragédií. Jizerské hory jsou dnes vyhledávány zejména milovníky aktivně strávené dovolené. Jsou ideální místo pro letní turistiku - a to jak pěší tak i cyklistickou - a zejména pro zimní sporty. Jizerské hory jsou doslova rájem pro běžecké lyžování. Desítky upravených tras, pro než se vžil název Jizerská magistrála jsou každoročně vyhledávány tisíci vyznavačů tohoto sportu. Velmi tradiční a populární je závod na běžkách – Jizerská padesátka.
Pohled z Jizery jihovýchodním směrem na Krkonoše (vlevo na obzoru), vpravo hladina přehradní nádrže Souš Severnímu až severovýchodnímu obzoru dominuje Vysoký hřbet s nejvyšší Vysokou Kopou (1126 m) v Polsku a Smrkem (1124 m), který přesahuje Jizeru o dva metry. Pohled z Jizery severním směrem na Smrk (1124 m) – nejvyšší vrchol české části Jizerských hor Na západě ve výhledu poněkud překážejí ploché masivy Černé hory a Holubníku – bez nich by bylo za dobré dohlednosti vidět nerušeně celé pásmo Lužických hor. Na jihozápadě zaujme špička Ještědu. Při pobytu na vrcholových skálách Jizery rozhodně stojí za povšimnutí také samotná žulová hornina, z níž vystupují velké světlé krystaly živců. Pohled z Jizery západním směrem na masiv Černé hory a Holubníku Původně vedly na Jizeru značené turistické trasy ze tří směrů, z důvodu ochrany přírody zbyla pouze jedna žlutá, po níž je nutné se vrátit zpět. Obvykle se Jizera zdolává od horské chaty Smědava, kde lze zaparkovat auto. Necelých dvacet minut po šotolinové, modře značené cestě to trvá k rozcestí pod Jizerou u Malé klečové louky.
Pokud zvolíte pěší tůru a nasledný výstup na vrchol, je ideálním nástupištěm Smědava (847 m n. m. ), která je přístupná autem na parkoviště u Chaty Smědava nebo o víkendu autobusem Frýdlant v Čechách - Smědava, s přívěsem pro kola a v zimě pro běžky. Začíná se na červené v mírném stoupání a po 2 km se míjí Pavlínova louka, kde je odbočka doprava po žluté na Polední kameny a Frýdlantské cimbuří. Během cesty je po pravé ruce hluboké údolí, kterým protéká řeka Bílá Smědá s četnými vodopády a v horní části u Pavlínovu louky zurčí přes balvanité koryto. Vlevo se postupně začínají objevovat vrcholové skály Jizery. Po dalších 500 m se přijde ke směrníku Pod Jizerou (968 m n. ) a po turistické žluté značce začíná 1, 5 km výstup na vrchol Jizery s převýšením 154 m. V první části se stoupá po úzké, travnaté stezce posázené nízkými kameny a výstup je velmi příjemný. S přibývající výškou se na severní straně začíná objevovat obrys Smědavské hory (1084 m n. ) a nalevo od ní Polední kameny (1007 m n. ).
Podmokła 0 36 0 1, 1 → Łużec 50°52′35″ s. š., 15°21′13″ v. d. 30. Krogulec 0 28 0 1, 0 → Cicha Równia 50°49′25″ s. š., 15°24′11″ v. d. Seznam vrcholů podle prominence [ editovat | editovat zdroj] Seznam vrcholů podle prominence obsahuje všechny jizerskohorské hory s prominencí (relativní výškou) nad 100 metrů, bez ohledu na nadmořskou výšku. Celkem jich je 14, z toho 12 v české části hor a jen 2 v polské. Nejprominentnější horou překvapivě není ta nejvyšší, ale Oldřichovský Špičák, oddělený od zbytku Jizerských hor hlubokým Oldřichovským sedlem. Wysoka Kopa je druhá a Smrk, nejvyšší hora české části, až šestý.