Obal Na Rezervní Kolo
Při komunikaci zůstávejte v zorném poli. Co nejvíce se dívejte do očí, usmívejte se, chytněte svého blízkého přátelsky za ruce, navazujte pozitivní náladu. Mluvte srozumitelně, pomalu a v krátkých větách. V hovoru se vyhýbejte odborným výrazům, ale také ironii. Té člověk s demencí nerozumí. Používejte výrazy člověku známé a přiměřené. Používejte přímá pojmenování. Vyhýbejte se zájmenům, a pokud lze, tak na předměty, osoby, části těla, o nichž hovoříte, ukazujte. Pokud váš blízký něco nesprávně pochopil, použijte jinou formulaci – neopakujte stejná slova. Průběžně ověřujte, zda informacím správně porozuměl. Důležité údaje pište navíc na papír, pokud je stále schopen číst a chápat, co čte. Vždy vysvětlujte, co se děje, co děláte a co bude následovat. Např. při svlékání před koupáním apod. Případné pokyny dávejte postupně. Vždy je lepší chovat se klidně a omezovat prudké pohyby, ať jej nevystrašíte. Pro zklidnění používejte dotek. Pohlazení hřbetem ruky po tváři působí velmi mateřským a uklidňujícím dojmem.
"Skutečnost je taková, že všichni stárneme směrem ke snížení mentální výkonosti. To znamená, že demenci zažijeme všichni, kteří se dožijeme dostatečně vysokého věku, aniž by náš život skončil v důsledku jiné letální nemoci, " uvedl ve své přednášce na letošním akci Akademie věd ČR Týden mozku. Demence je kvůli stárnutí mozku nevyhnutelná, říká vědec Zmenšování mozku, jeho částí nebo ztenčování mozkové kůry s přibývajícím věkem dle něj dokládají desítky studií konaných po celém světě. Při nich vědečtí pracovníci sledovali na různých místech světa po dobu několika let osoby různého věku a vzdělání. Ty každoročně vyšetřovali magnetickou rezonancí, s jejíž pomocí sledovali zmenšování či naopak zvětšování mozku účastníků studie. "Výsledek je, že mozek se od věku 20 let zmenšuje rychlostí 0, 2 procenta za rok. Ve věku kolem 65 let se proces začíná navíc zrychlovat a mozek se zmenšuje rychlostí 0, 5 procenta za rok, " popisuje profesor Kalvach. Dodává, že věkem se mozek prostě nejen opotřebovává, ale i zmenšuje.
Ilustrační foto: 60 procent lidí žijících v domovech pro seniory trpí stařeckou demencí. Čtvrtina má Alzheimerovu chorobu. Vyplývá to z dat investičního fondu PFFL, jenž investuje do domovů pro seniory a domovů pro lidi se stařeckou demencí. Další zjištění průzkumu mezi více něž půl tisícem klientů několika domovů pro seniory, který inicioval fond Property fund for living [PFFL] zní: Demence se u Čechů projevuje ve stále nižším věku. Zatímco průměrný věk osob se stařeckou demencí v roce 2015 činil 88 let, loni už to bylo 83 let. A stejný trend se dá sledovat u Alzheimerovy choroby. Před sedmi lety šlo o 88leté seniory, v roce 2021 se věkový průměr pacientů snížil na 85 let. Navíc zdravotní stav nemocných se často rychle zhoršuje. " Samotné rodiny nemají šanci se dlouhodobě postarat o své babičky a dědečky, pokud se potýkají s Alzheimerovou chorobou. Přitom v exponovaných zařízeních čekají v pořadníku i stovky lidí a odhad na přijetí může trvat měsíce až roky. Jde opravdu o časovanou bombu, " říká pověřený poradce fondu PFFL Martin Fojtík.
Nejcharakterističtějšími příznaky stařecké demence v rané fázi jsou: Lehká amnézie nebo zapomínání, které ale neovlivňuje schopnost postižené osoby normálně fungovat; Mírné výkyvy nálady; Občasný nedostatek logického úsudku; Lehké potíže s logickým uvažováním a výpočty; Lehké vyjadřovací obtíže; Kdy začíná stařecká demence? Stařecká demence postihuje nejčastěji pacienty starší 60 let, přičemž se zvyšujícím se věkem pravděpodobnost výskytu stoupá. Existuje více než 50 onemocnění, která lze označit za demenci. Tyto nemoci postihují všechny společenské vrstvy a nejsou závislé na pohlaví, kulturní příslušnosti ani na geografické poloze. Co urychlí stařeckou demencí? Důležité je také omezit příjem alkoholu a nekouřit. Podle některých studií jsou rizikovými faktory pro Alzheimerovu chorobu především vysoký krevní tlak, diabetes a zvýšené hladiny cholesterolu. Jak dlouho se zije s demencí? – poměrně plíživý průběh trvá 1–2 roky, někdy déle (až 5 let), v některých případech hůře diagnostikováno – klient konfabuluje příznaky, II.
Dodala, že v postupech se jasně definují kompetence lékařů, systém diagnostiky, léčby, úhrady úkonů a možnosti předepisovat léčbu. "V doporučených postupech se chceme soustředit hodně na věkovou skupinu lidí s vykázanou Alzheimerovou nemocí, protože podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR naprostá většina těchto pacientů je ve věku nad 75 let. A současně vidíme, že v populaci lidí s Alzheimerovou nemocí jsou časté další komorbidity, " tvrdí Vaňková. Demence je zřejmě nevyhnutelná Podle vědců se demenci stárnoucí populace nejspíše nedokáže vyhnout. Zatímco od narození do 18 let se mozek běžného člověka zvětší až pětkrát, od 20 let života se naopak zmenšuje rychlostí o 0, 2 procenta ročně. Alespoň to tvrdí neurologové, kteří argumentují tím, že mentální výkonnost ovlivňuje i velikost mozku. A ten, jak stárne, se zmenšuje. Což ve své přednášce "Stárnutí mozku a vlivy působící na pokles jeho výkonosti" potvrdil profesor Pavel Kalvach z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Život se stařeckou demencí. Pomalé odumírání mozku může zpomalit klasická hudba Člověka postupem času a s přibývajícím věkem potkávají různé choroby. S některými lze bojovat, ale některé lze jen zpomalit. Stařecká demence bohužel pro pacienty patří do té kategorie nemocí, které prostě neporazíte. Jsou však způsoby, jak celý proces zpomalit a zabránit tak nepříjemnému mentálnímu úpadku někoho, koho celý život milujete. Jedná se o typickou poruchu starších lidí nad 65 let. Lidé tohoto věku tvoří více jak 15% populace v rozvinutých zemích. Jedna z nejtypičtějších poruch je právě stařecká demence. Co je její příčinou a lze tuto neústupnou chorobu zkrotit? Jak se to stane? Příčin je u stařecké demence hned několik. Samozřejmě, když odhlédneme od věku, který patří mezi základní předpoklady této nemoci, je hlavním důvodem Alzheimerova nemoc. Demenci má na svědomí hned v 6 z 10 případů. Je tak nejčastější příčinou. Dalšími důvody jsou narušení cévního zásobení mozku, což může souviset s vysokým krevním tlakem, nebo po postižení mozkovou mrtvicí.